Vyplývá to z dohody zástupců Agrární komory s premiérem Jiřím Paroubkem a ministrem zemědělství Petrem Zgarbou. „Příští měsíc bude na vládu předloženo nařízení, podle nějž bude posílena kapitola MZe o dvě miliardy korun,“ uvedl Zgarba.

"K dalším zhruba 800 milionům korun se sejdeme v měsíci lednu," dodal. Podle Paroubka by tato zbývající částka měla jít z úspor v rámci ministerstva zemědělství. Zemědělci požadovali plné dorovnání na 65 procent. Zgarba počátkem týdne uvedl, že by stát měl farmářům dorovnat přímé platby nad 60 procent úrovně EU. Jeho představou bylo dosáhnout alespoň asi 62 procent. Podle prezidenta AK Jana Veleby ale výsledek jednání "dobrý pokrok" a hrozící protesty farmářů jsou zřejmě odvráceny. O závěrech setkání následně jednalo mimořádné představenstvo Agrární komory, které doporučilo svým členům ustoupit od protestních akcí. „Pokud dohoda bude naplněna, není proti čemu protestovat,“ uvedl Jan Veleba. K uspořádání protestních akcí na území celé republiky vyzývali koncem září například zemědělci v Jihomoravském kraji. Farmáři si stěžují na nedostatek hotových peněz, způsobený poklesem příjmů, hlavně v rostlinné výrobě, ale také tím, že dotace letos přijdou podle evropských pravidel až koncem roku. Poukazují také na to, že nerovné podpory podráží jejich konkurenceschopnost na evropském trhu a jsou jednou z příčin potíží, s nimiž se potýkají některé zemědělské obory. Přímé platby z unie příští rok stoupnou na 35 procent úrovně ve starých členských zemích proti letošním 30 procentům, stát je může doplatit až na 65 procent.
  
Zatím tuto dohodu zřejmě dodrží jen Polsko a svým farmářům zajistí to, co bylo podepsáno v Kodani na předvstupních jednáních, každým rokem ze státního rozpočtu dorovnávat v té které nové členské zemi, což by příštím rokem mělo být 65%. Polsko v příštím roce hodlá dorovnat rolníkům přímé platby z Evropské unie až do maxima, tedy do 65 procent.

„V naší argumentaci jsme kladli velký důraz na přímé platby protože to je jediný prostředek jak posílit české zemědělství plošně,“ uvedl předseda ZSČR Miroslav Jirovský, který se jako předseda členské organizace Agrární komory  jednání u premiéra zúčastnil. Dodal, že v zemědělství nezaplacené závazky představují  28% celoročních nákladů a dodavatelé už projevují menší ochotu ke spolupráci. Je to mimo jiné dáno zpožděním  plateb EU o 8 měsíců. „Zatímco my jsme byli zvyklí pracovat podle kalendářního roku, v EU se platby vyplácejí podle hospodářského roku, který je od července  do června dalšího roku roku. Počítáme s tím, že se s tímto jiným rytmem vypořádáme do tří let“,uvedl Jirovský. Dodal, že farmářské ceny vzrostly za posledních 13 let jen velmi málo, o 14,5%. Ceny vstupů rostly ale  mnohem víc, je to za stejné období o 58,4% a inflace je 85%.

To vše dohromady působí zemědělství velké problémy. Podle  Bohumila Dufka, předsedy Odborového svazu pracovníků v zemědělství a výživě to má i dopad na platy, které jsou pod celostátním průměrem.  „Nemůžeme akceptovat propad životní úrovně na venkově,“řekl. Na zemědělství je navázáno 17% pracovníků v potravinářství. Je potřeba podržet zemědělce. Kdo by jinak upravoval krajinu, kdo  by  ovlivňoval ekologii, turistický ruch,“ uzavřel. Premiér Paroubek zemědělcům řekl, že chápe jejich situaci a váží si jejich práce, která na rozdíl od jiných nikdy nekončí, ať je svátek nebo pracovní den. Ocenil snahu agrární komory propagovat české potraviny, protože je to cesta ke zvýšení jejich konzumu a slíbil  podporu v těchto aktivitách.