Podle Veleby by byl takový krok na místě, pokud by se nebezpečný virus nákazy potvrdil na farmách uvnitř EU. "Díky naší Státní veterinární správě a úrovni produkce bílého masa mohou být čeští spotřebitelé v klidu," řekl šéf AK na tiskové konferenci. Zákaz venkovního chovu nepovažuje za aktuální ani ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. SVS ale farmářům radí krmit a napájet zvířata pokud možno v uzavřených místech nebo pod střechou.

Drůbežáři spatřují riziko zejména v tzv. zájmových chovech obyvatelstva, které jsou v České republice populární a jejich koncentrace prý nemá obdoby v okolních zemích. Většinou nejsou pod stálou veterinární kontrolou a úroveň hygieny je podle unie závislá na vědomostech, pečlivosti a  finančních možnostech chovatele.

"Plošné rozmístění těchto chovů v rámci České republiky a způsob chovu, který  upřednostňuje volný výběh, zvyšuje reálné nebezpečí přenosu onemocnění ptačí chřipkou stykem s migrujícím volně žijícím ptactvem," uvedli drůbežáři. Odhaduje se, že asi 40 až 45 procent produkce konzumních vajec a přibližně sedm až deset procent drůbežího masa pochází ze zájmových chovů, tedy od drobnochovatelů.

Jinak je tuzemská produkce hrabavé drůbeže, tedy výkrm a produkce vajec ve  specializovaných velkochovech, umístěna pouze v halách, kde je významně omezeno nebezpečí přenosu onemocnění ptačí chřipky z volně žijícího ptactva. Tyto chovy jsou navíc pod stálou veterinární kontrolou. Složitější je situace u vodní drůbeže, kde v případě chovů s volným výběhem může být rizik nákazy vyšší, ale lze je řešit omezením  pohybu zvířat ve
venkovním výběhu.

Dalším vážným problémem může být podle drůbežářské unie i vysoký dovoz konzumních vajec, který v měsíci srpnu přesáhl hranice 50 milionů kusů, tedy více než 30 procent z  tuzemské produkce velkochovů za dané období. Největší podíl importů pochází z Litvy, následuje Polsko, Španělsko a Lotyšsko.

Drůbežáři doporučují zpřísnit evidenci dovozu konzumních vajec do Česka například  zavedením povinného hlášení.
 

Michael Vít-hlavní hygienik ČR k ptačí chřipce:

Od doby, kdy byla zaznamenána ptačí chřipka v Anglii , tedy od roku 1997 ji sledujeme. Nedošlo k přenosu mezi nemocným člověkem a zdravým, tedy z člověka na člověka.Doposud ptačí chřipkou  ve světě onemocnělo 118 lidí a 61 lidí zemřelo.Určitě se nyní snažíme uklidnit situaci, která je.  Kolegové mi připravili materiál s podkladem, v kolika informacích se objevuje slovo chřipka.  Je to od začátku roku 2005 neuvěřitelných  85 milionkrát a jen pro zajímavost slovo terorismus se vyskytuje 90 milionkrát. Žádná zatím vakcína proti pandemickému kmeni chřipky není.Myslím si, že riziko v lidské populaci je velmi nízké. Přesto se nyní jedná o tom, že státy by se měly připravit na možná rizika a nic nepodcenit. Proto hovoříme o druhé části připravenosti, o ní  pojednává stávající pandemický plán. Jsme jeden z mála států, kde podepsala vláda další dodávku milion dvěstě tisíc dávek vakcíny proti chřipce. V současné době měla ČR objednáno tolik vakcíny, kolik v minulém roce, to se spotřebovalo proto se nyní snažíme dovézt 125 tisíc dávek. Na nákazové komisi jsme hovořili o tom, že bude přeočkována skupina zpracovatelů drůbežího masa.Tato skupina je vystavená určitému riziku. Jinak mohu říci, že dosud nebyl zaznamenán ani sezónní výskyt chřipky .Máme registrováno běžné respirační onemocnění. Máme dnes  1 200 onemocnění na 100 tisíc obyvatel.

Kdo by se měl očkovat: Očkovat by se měl starší lidé, kteří mají chronické onemocnění , pro ně chřipka může být smrtelná.