Mimo zmíněných aktérů na tiskové konferenci vystoupili i tři další zástupci zemědělských a potravinářských pracovišť, kteří se k tematice vyjadřovali jako praktici z provozů. Jejich slova přinášíme nyní.

Ing. Jan Čech, generální ředitel a místopředseda představenstva  firmy AGPI,a.s Písek:
Přísná zooveterinární  opatření vzhledem k výskytu ptačí chřipky na asijském, ale už i na evropském kontinentu vládnou bez výjimky i v okolních zemích. Je to nutné i z preventivních důvodů, aby se zabránilo u lidí zbytečnému strachu. Zastupuji zemědělskou prvovýrobu. Produkujeme ročně přes 100 milionů vajec, která se do tržní sítě dostávají pod jednotným označením jako Česká vejce. Celý český trh zásobujeme až ze  45%. Naše vejce se produkují velkovýrobním způsobem. Používáme jedno hybridní plemeno vyprodukované v České republice a chovy se odehrávají ve specializovaných halách, které jsou bez denního světla. I na to je tato drůbež  vyšlechtěna. Snahy ochránců zvířat spějí k opaku, vypustit zvířata a stejně tak i drůbež ven z hal. Pokud se stane problém jako je tento současný a bojíme se nákazy  od holubů a zpěvného ptactva, volně žijící drůbež by byla vystavena určitému riziku, které v našem případě zcela odpadá. Proto se chci obrátit na naše spotřebitele, aby důvěřovali českým výrobkům i velmi přísné veterinární kontrole. Jen díky ní, je možné garantovat naprostou bezpečnost českých potravin.

Nejednou se v minulosti i čeští veterináři kritizovali za přehnanou přísnost. Dnes víme, že je to plně na místě a spotřebitelé by měli vědět , že se nemusí bát alimentárních onemocnění. Zdraví spotřebitelů je pro nás alfou a omegou našeho počínání a konzumenti v České republice by měli vědět, že je o ně po veterinární a hygienické stránce velmi dobře postaráno.

MVDr.František Mates, ředitel Sdružení  drůbežářských podniků:
Bezpečnost drůbežího masa garantuje nejen  Státní veterinární správa, ale i světová zdravotnická organizace. Jsme členy expertní skupiny pro drůbeží maso při Evropské unii a ta  stejně jako DG Sanco v polovině října  na jednání potvrdila, že neexistuje přenos ptačí chřipky drůbežím masem. Přenos je pouze možný z nemocného ptáka na jiného nebo na člověka. Naše drůbeží porážky vynaložili obrovské finanční prostředky, aby vyhověly požadavkům EU. Zaručují tím bezpečnost.

Veterinární dozor je v provozech počínaje násadovými vejci, přes farmy až po porážku.  Navíc je zakázáno porážení zvířat , která trpí příznaky nějaké nákazy. Kontrola ve zpracovatelských firmách probíhá tak, že je zvíře prohlédnuto jak před, tak po poražení. Na porážkách je navíc stálý veterinární dozor.Další opatření začínají již při samotném vstupu na porážku, je nutné dodržovat protokol a jeho pravidla. Státní veterinární správa nás informuje o všech svých opatřeních.

V současné době se ročně u nás  zpracuje 250 tun  drůbežího masa a za 15 let vzrostla spotřeba z 11 na 25 kilogramů na hlavu za rok.

Generální ředitel firmy Xaverov, Milan Říha:
V podstatě jako členská země EU pracujeme v určitém systému kontroly. Podle protokolu o zpracování živočišných produktů je ČR  země, kde se ze 100% drůbež produkuje v halách bez oken, během výkrmu je drůbež kontrolována  a to včetně krmiv. Před porážkou se kuřata znovu kontrolují. Drůbež je před zabitím zkontrolovaná veterinářem a po porážce znovu. Posuzuje se i změna  stavu vnitřních orgánů.Celý technologický proces je dozorován stálou státní veterinární službou a to se týká i skladování. Bylo řečeno, že z masa a drůbežích výrobků nebyla ve světě prokázána nákaza ptačí chřipkou. Jaká jsou preventivní opatření? Mohu sdělit, že všichni pracovníci , kteří přicházejí do styku se živou drůbeží budou přeočkováni na chřipku. Naše podniky jsou certifikované na EU podmínky. Audity jsou pravidelné a mnohdy tvrdší, než je tomu ve starých zemích EU.
V této branži dělám 30 let a tak vím, jak kontrola v provozech probíhá i jak je velmi přísná. Je to ale garance nezávadnosti, na níž se můžeme i jako spotřebitelé plně spolehnout. Máme dobré výrobky, pestrý sortiment a navíc naprosto zdravotně bezpečný.