Ale Evropa nesouhlasí s interpretací Austrálie, Brazílie a Thajska (které přišly se stížností), u definice „zdůvodněného časového období“, po němž musí být vše zavedeno.

15 měsíců, nebo 3 měsíce?
EU požaduje 15 měsíců, počínaje od dubna 2005. to by dalo Bruselu čas do června 2006 aby se vyrovnala s novými pravidly a do té doby by měla platit reforma. Navíc EU si myslí, že 15 měsíců pro zavedení je v souladu s dalšími případy, kdy se rozhodovalo před panelem.

Austrálie to nechce vůbec přijmout, požaduje jen 3 měsíční dobu.
Pokud by přijalo WTO tuto alternativu, pak současná iniciativa EU u C cukru, by byla protizákonná. Jedinou další alternativou by bylo umístit velké množství cukru do intervence, ale to by mělo pravděpodobně ještě horší dopad na světový trh, při prodeji tohoto cukru

Opozice reformy cukru roste
Nyní se Polsko připojilo k 10 zemím, které podepsaly dopis Komisařce Fischer Boel. Země, vedené Španělskem, které již v roce 2004 požadovaly, aby Komise vytvořila společnou tržní organizaci cukru, která by se starala o udržení produkce ve většině zemí.

Země požadují rovněž větší kompenzace než 60% a řízení Restrukturalizačního fondu na národní úrovni. A ministři z těchto zemí říkají, že škrty u kvót, by měly být jen u zemí s kvótou B ( tj. zemí, které mají nominální exportní přebytek). Tomu se budou bránit dvě největší producentské země Francie a Německo, jejichž víc než 20% celkové produkce je právě u B kvóty. A řada ministrů nyní připouští, že národní kompenzační“obálky“ budou dány producentům, a že se to má projednat na listopadové zemědělské Radě.

Polsko, Španělsko, Itálie a Řecko jsou považovány za kandidáty , kteří budou hlasovat proti reformě i v revidované podobě, a tyto 4 země mohou vytvořit blokovací menšinu, pod pravidly Rady o kvalifikované většině. Všechny země se shodnou na tom, že nějaká forma reformy je nezbytná, aby se dlouhodobě zachránila produkce v EU. Zbývá na ministrech dojít k politické dohodě.

Zdroj: Karel Matoušek, Brusel