Plně podporujeme stanovisko české vlády přednesené premierem Jiřím Paroubkem v Budapešti k odmítnutí britského návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie. Nemůžeme souhlasit se snížením  rozpočtu z 1,06 na 1,03 % hrubého národního důchodu Evropské unie, tedy o více než 20 mld. € za 7 let, kde 80% škrtů ve výdajích by bylo na úkor strukturálních fondů  a Fondu soudržnosti pro nové členské země Evropské unie. Pro Českou republiku by to znamenalo cca 9 mld. ročně méně. Přijetí takovéto nabídky by bylo porušením principů  členství v Evropské unii, bylo diskriminací nových států.

Obdobně jsme již dopadli  při stanovování podmínek pro zemědělské dotace na jednání v Kodani v prosinci 2002, kdy byly porušeny principy jednotné zemědělské politiky na úkor nově přistupujících zemí dvakrát, jednak nastavením nízkých kvót a limitů produkce, vycházejících z historicky nízké úrovně výroby v zemích SVE-10 a jednak z přiznání pouze 25%, 30% a 35%  přímých plateb pro první roky 2004-06 členství v Evropské unii.  Důsledkem je pokračující pokles zemědělské produkce, která letos dosáhne pouze 42% produkce na 1 hektar v EU-25.

Jestliže se má řešit v novém finančním období 2007-13 narovnání ekonomických vztahů, tak je třeba se vrátit i k závěrům o zemědělských dotacích z Kodaně. Je nutné urychlit vyrovnání podmínek podnikání na trhu Evropské unie, zvláště nyní, kdy je tlak WTO na přijetí závěrů otevírajících trh se zemědělskými produkty a omezující zemědělské podpory. Zároveň je třeba urychleně docílit vyrovnání přímých plateb mezi zeměmi bývalé EU-15 a přistupujícími zeměmi SVE-10. Tady je možné využít nabídky premiera Tonyho Blaira, že k pomoci SVE-10 lze navrhuje použít snížení částky britského rabatu, které doposud dostává britská vláda z rozpočtu EU. Jistě potom by zemědělci i vlády nových členských zemí byly vstřícnější k reformě Společné zemědělské politiky.

Tento záměr podporuje i skutečnost, že dohodami z Kodaně byly prakticky zatíženy nové členské země  nepřímo vyšším příspěvkem do rozpočtu Evropské unie než staré země EU-15. Jedná se  o možnost doplnění až o 30% přímých plateb (TOP-UP) nad přiznané platby z Evropské unie. V České republice se jedná navíc o roční zatížení státního rozpočtu  do roku 2010 o cca 249 milionů €, což představuje prakticky navýšení závazků spojených se vstupem do Evropské unie o 0,25 - 0,3% hrubého domácího produktu nad rámec plateb bývalých zemí EU-15. Jelikož tento doplatek přímých plateb (TOP-UP) z národních zdrojů provádějí všechny přistupující státy SVE-10, je nezbytné to řešit v rozpočtovém období 2007-13 společně. Je to přežívající dvojkolejnost ve Společné zemědělské politice. O tyto částky by bylo možné snížit národní rozpočty. V České republice by to byl přímý finanční přínos  cca 7 mld Kč bez další potřebné administrativy.

Veřejně vyzýváme českou vládu k neústupnosti ve svém postoji a žádáme, aby rozšířila svoji argumentaci o  požadavek  narovnání přímých plateb v zemědělství. Se svým požadavkem  se dále obracíme na české poslance v Evropském parlamentu, komisaře EU Vladimíra Špidlu a velvyslance Stálé mise České republiky  při Evropské unii Jana Kohouta.  Žádáme všechny nevládní organizace ze zemí SVE-10, aby  vůči svým vládám postupovali obdobně. Zároveň žádáme presidenty organizací COPA/COGECA o podporu našeho stanoviska. Jednání bude uzavíráno až  na jednání předsedů vlád členských zemí dne 15.12.2005.

Obracíme se  i na českou veřejnost, aby podpořila náš záměr a pochopila, že se jedná i o konkurenceschopnost potravin českého původu, že se jedná o zastavení  propadu zemědělské produkce vlivem nekorektních podnikatelských podmínek po vstupu do Evropské unie.

V Praze 5.12.2005