- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Státní půda
O půdu se ve středověku vedly války a padali mrtví. Dnes o ni bojují mocná lobby a padají státní úředníci a ústavní činitelé. Nebylo by se čemu divit, kdyby kauzy nedávno minulé, rasantní nástup proti překupníkům, byly reakcí bdělého oka státu, který zjistil nepravosti a rychle konal.
Skutečnost je ovšem jiná. Spekulativní kšefty kolem státní půdy pod zástěrkou restitucí běžely mnoho let a nikoho to nezajímalo.
Musel přijít až uhříněveský průšvih velkých rozměrů a zájemce, na kterého se nedostalo (chcete-li byl pomalejší), aby se letité kalné vody rozvířily. Se znalostí věcí musím říct, že na problémy odplývání státní půdy od těch, kteří ji potřebují k poctivému hospodaření, jsme upozorňovali léta. Mluvím o Českomoravském svazu zemědělských podnikatelů a Agrární komoře. Věděli o tom zodpovědní lidé státní správy, věděli o tom poslanci. Věděli, nic nečinili, chuť dravců rostla a pánové z Prezidia Pozemkového fondu se začali pouštět do legislativních konstrukcí, které nemají v Evropě obdoby a svými mechanismy a rychlostí jsou srovnatelné snad s polním válečným soudem. Ostatní, například Výkonný výbor fondu, přihlíželi a poslušně konali. Takže současný poprask je tak trochu pokrytecký.
Státní půdy se v ČR prodává celkem kolem půl milionu hektarů, větší díl ještě zbývá prodat. Nejvíce ji potřebují ti, kteří ji mají pronajatou a hospodaří na ní. Jsou to privatizátoři majetku bývalých státních statků, jsou to také jejich restituenti, ale jsou to i ti, kteří si koupili půdu a začali hospodařit od nuly. Malí, střední i velcí. Hospodaří většinou v pohraničním prstenci kolem republiky, kde je státní půdy nejvíce a kde je také největší tlak ze strany zahraničních zájemců a českých spekulantů. Tito podnikatelé jsou nyní nejvíce ohroženi a je třeba konečně jejich názory a potřeby začít vnímat. Dřív než bude pozdě. A nebo snad na nich nezáleží? Jsou nám milejší realitní kanceláře a zahraniční firmy s převahou svého kapitálu než obyčejný český zemědělec? Je jedno, kam se až objem zemědělství propadne a na jakých číslech skončí deficit agrárního obchodu? Bude to 40 miliard, nebo 50 či více?
Agrární komoře to jedno není a připravuje v této záležitosti konkrétní kroky, které zveřejníme po jednání s ministrem zemědělství Janem Mládkem. Chci věřit, že reakce na uhříněveskou kausu nebyla jen momentálním vzepětím státní administrativy.
Ing. Jan Veleba
Prezident AK ČR