- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Svobodný sedlák z Trutnovska
Sen o svobodném podnikání si splnil Lubomír Burkoň. Má svou farmu s 1 200 kusy skotu na Trutnovsku. Zaměstnává 14 lidí a hospodaří extenzivně v nadmořské výšce 450-650 metrů.“Krajinu udržujeme zcela přírodním způsobem, spásáme louky dobytkem, máme plemeno Aberden Angus.
Mimo kusů bez tržních produkce máme ještě 150 krav,“ prozradil Lubomír Burkoň, který se označuje za svobodného sedláka.“Cítím se tak a jsem nejvíc šťastný v přírodě, mezi svým stádem,“ svěřil se. Hospodaří na 3000 hektarech půdy a jak dodává, žádné technické ani tržní plodiny nemá. Vlastních je 1 200 hektarů půdy a zbytek má pronajatý od Pozemkového fondu. Čistě orné půdy je jen 150 hektarů. Na nich se pěstují víceleté pícniny a kukuřice. Obilí je na 50 hektarech a hlavně se pěstuje kvůli slámě na podestýlku. Na dotaz, zda může tato činnost uživit nejen rodinu sedláka ,ale i jeho zaměstnance Lubomír Burkoň připomíná podhorské podmínky, kde by bylo nesmyslné intenzivně hospodařit a produkovat plodiny , které patří do úrodného podhůří a do rovin.
Po vstupu České republiky do EU si Lubomír Burkoň, který je místopředsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů uvědomil, že prioritou společné agrární politiky není za každou cenu produkovat kvanta, ale udržovat krajinu a činnost v zemědělství přizpůsobit přírodním podmínkám.
Ještě před rokem 1990 Lubomír Burkoň pracoval na státním statku v Trutnově. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Chrudimi a čím dál tím víc jej to táhlo z města ven , na vesnici a do kopců. V roce 1990 přišel jeho čas a pustil se do privatizace státního statku. „Nelituji ani jedné vteřiny své práce při podnikání v zemědělství, do něhož jsem se pustil hned po roce 1990. Zadlužili jsme se. Dnes máme ale již majetek splacený a nyní nám jde jen o půdu, kterou bych dál rád přikupoval. Chci žít na venkově Jsem sedlák, nic jiného neumím, než sedlačit,“ vypráví Lubomír Burkoň, který na sebe prozradil i to, že není ze selské rodiny. Je syn vojáka, přesto jakoby činnost v zemědělství měl v krvi. „Když chci relaxovat, jdu mezi dobytek, do přírody. Je to překrásné. Mám čtyři plemenné býky. Nechávám je volně ve stádě, máme přirozenou plemenitbu. Vše, jak to má v přírodě být. Toto krédo jsem si osvojil a já sám dělám na sebe a jsem svobodný člověk, nic víc si ani nemohu přát. Využívám přímých plateb na údržbu krajiny a zcela jsem se podvolil programům EU, ty mně vyhovují. Vyměňuji si zkušenosti s kolegy z Holandska a mám i kamarády mezi sedláky ze Švýcarska. Vzájemně se navštěvujeme a sdělujeme si, co kde se některému z nás podařilo. Je to skutečně fajn,“ uzavřel Lubomír Burkoň své vyprávění.