Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35110 lidí


Jana Brázdilová, 21. prosinec 2005
Projed vánočních kaprů
V České republice je chov ryb, zvláště kaprů, velice rozšířen. Např. v roce 2003 činila produkce tržních ryb na rybnících a rybochovných zařízeních 19 tisíc tun (největší část představuje kapr obecný). Spotřeba ryb v ČR na obyvatele je 0,9 kg sladkovodních a 4,5 kg mořských ryb.

Kapr v rybnících je odchován v pro něj přirozených podmínkách i na přirozené stravě (zooplankton, bentos). Přikrmován je nejčastěji pouze obilovinami jakožto zdroje energie.

Výlov kapra probíhá od října do poloviny listopadu. Kapři jsou pak umístěni do sádek, kde jsou ponecháni zhruba šest týdnů pouze ve vodě bez bahna, čímž se zlepší chuťové vlastnosti masa. Dojde tak i k úbytku nežádoucího tuku.

Prodej vánočních kaprů

Kapr má v té době za sebou již velmi náročné období, tj. časté přesuny a změny teplot (počínaje výlovem, umístěním do sádek, pak do prodejních kádí, popř. i domů do vany). Dochází u něj rychleji ke ztrátě zásobních látek, ale i k poraněním. Kapr by se už v žádném případě neměl vracet zpět do rybníka, zvláště pokud ho máme již doma ve vaně. Rozdíl teploty vody ve vaně a v rybníku je velký a když kapra vypustíme pod led, okamžitě zahyne. Navíc manipulací s ním a jeho pobytem v sádkách u něj došlo k většímu úbytku zásobních látek, tudíž by s nimi nemusel vystačit do jara nebo již nezazimuje přirozeným způsobem (na podzim se ukládají k zimnímu spánku, jsou téměř nehybní u dna a žijí z tukových rezerv).

Je proto nejlépe ušetřit kapra další manipulace a změn prostředí a raději jej co nejdříve usmrtit, nejlépe již  u prodejců. Prodavači by měli být poučeni o vhodném zacházení a musí ovládat způsob, jakým je povoleno kapra co nejrychleji a nejšetrněji zabít. Při manipulaci s rybou je zakázáno vsunovat prsty do žáber a očí, mačkat útroby, zbavovat šupin za živa, usmrcovat ryby udušením na vzduchu nebo je znecitlivovat umístěním v ledové vodě při teplotě 4 °C nebo nižší. Dále se ryby nesmí usmrcovat a vykrvovat jiným způsobem, než je popsáno níže. Voda v kádích musí být minimálně 1x denně vyměněna, musí být zdravotně nezávadná a mít teplotu do 10 °C. Poměr ryb a vody u kaprovitých má být  1:2 až 1:1,5, u ostatních ryb nižší.

Správné usmrcení

Ryby se nejdříve omráčí silným úderem na hlavu v místě nad očima, dostatečně těžkým a tvrdým předmětem. Úder nesmí být veden na přední okraj hlavy. Takto omráčená ryba se pak bezprostředně vykrví přetnutím cév v žaberních obloucích nebo dokonalým přetnutím míchy a cév, a to řezem těsně za hlavou.

Kapra je možno koupit již mraženého. Je pravděpodobné, že ryby určené ke zmražení byly zabity blízko místa výlovu a díky tomu u nich nedocházelo k tak velkému strádání či týrání, způsobeného převozem a další manipulací.

Mražených ryb, zejména těch z dovozu, je u nás k dostání již mnoho druhů, ale jen málokdo si uvědomuje, co se za tím často skrývá. Mnoho ryb, zvláště pak lososů a pstruhů, pochází z intenzivních farem, kde jsou podmínky pro zvířata nepřijatelné. Ryby mají k dispozici velmi malý prostor (pstruzi mohou být natěsnáni v hustotě 60 kg ryb na m3, což odpovídá 27 pstruhům v prostoru o velikosti vany), odírají se v klecích jedna o druhou a o stěny klece. Aby ryby vůbec přežily, musí se jim podávat antibiotika a do krmiva pro lososy se přidává látka vyvolávající žádoucí růžové zbarvení masa. Průměrná úmrtnost na průmyslových rybích farmách je alarmující. Oficiální čísla udávají průměrnou úmrtnost během chovu např. na farmách v moři 10–30 %.

Pro zajímavost

Ve Velké Británii je ročně zabito kolem 70 milionů lososů a pstruhů. Před usmrcením jsou běžně ponecháni o hladu po dobu 7 až 10 dní. Způsoby usmrcení pstruhů jsou leknutí na vzduchu nebo na ledě. Chladící vliv ledu prodlužuje dobu, po kterou je umírající ryba při vědomí na skoro 15 minut od doby, kdy byla vyjmuta z vody. Již před 5 lety vládní poradní Rada pro welfare hospodářských zvířat (FAWC) doporučila, aby tato metoda byla zakázána,  přesto se používá dál.

Jinou nelidskou metodou porážky lososů a pstruhů je omráčení oxidem uhličitým. Při koupeli ve vodě nasycené oxidem uhličitým sebou ryby mlátí. Přestanou se pohybovat po 30 sekundách, ale vědomí ztrácejí až po 4 až 9 minutách. Pokud jsou lososi usmrcováni přeříznutím žáber, hrozí nebezpečí, že se ryba pouze znehybní, ale vykrvácí při vědomí.

Ani lov mořských ryb není bez problémů. Do sítí se omylem chytají i ryby nežádoucí („plevel“ – až 50 %) a tím dochází k velkému odrybnění oceánu. Například při lovu tuňáka se do sítí dostanou i tisíce delfínů, kteří pak v sítích hynou.


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 387
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář