„Dlouhodobě jsem průhlednost v dotacích požadovat. Zveřejnění samozřejmě vítám,“ uvedl ministr zemědělství Jan Mládek. “Doporučuji to i ministerstvům pro místní rozvoj i průmyslu,“, uvedl. Stejným stanoviskem se netají ani Jan Veleba , prezident Agrární komory ČR.“Vadí mi ale, jak se v jednom deníku manipulovalo s čísly a dokonce za dotace se vydávala celá rozpočtová kapitola ministerstva zemědělství,“ poukázal na hrubou chybu , jíž se mate veřejnost Jan Veleba .Podle něj, tak jako různé rezorty vynakládají  desítky miliard korun na „státní zakázky“ ( ministerstvo práce a sociálních věcí za loňský rok vydalo ze státního rozpočtu 333 miliard korun, ministerstvo školství 108 miliard, ministerstvo zemědělství 37 miliard korun, ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany přes zhruba 52 miliard korun každé), i ministerstvo zemědělství jedná obdobně.

Janu Velebovi ale vadí, že se spolu se zveřejněním neuvedlo, na co tyto prostředky jdou. Je to precedens, na nějž zemědělci upozorňují ve vztahu k možnému následování průhlednosti toku peněz i u jiných ministerstev. Podporu ploch v podhůří vysvětlil na konkrétním příkladě. „Pase se tam na 630 300 kusů krav a 67 tisíc kusů ovcí, které spotřebují biomasu z 1,35 milionů hektarů půdy. Spotřeba biomasy znamená jednu až čtyři sklizně z orné půdy a jednu až dvě sklizně z luk a pastvin ročně,“ uvedl Veleba. Dodal, že při této činnosti je zaměstnaných 15.757 chovatelů zvířat. Na ně je svou činností napojeno na 10 tisíc lidí zaměstnaných v navazujícím zpracovatelském průmyslu. Pokud by se řeklo, necháme tuto půdu ladem a skončíme s chovem těchto stád, vyvolá to nutnost průmyslově likvidovat travní porost, jinak by byla z krajiny džungle.

„Průmyslová likvidace travních porostů přijde na 5.000 Kč/ha, což je 6,75 miliard korun za rok. Navíc tu bude zbytečných 15 757 pracovníků, kteří na venkově už tak těžko nalezli práci. Kdyby všichni začali brát sociální dávky, stát by na to vynaložil 2,27 miliard korun. Pokud by tito lidé začali marodit, došli bychom k ještě větším výdajům,“ řekl Veleba.

Podotkl, že v zemědělství je v současné době zaměstnaných 3,5 procent práceschopného obyvatelstva a podle statistického úřadu je na zemědělce svou prací v dalších odvětvích jako chemický průmysl, doprava, potravinářství atd, vázáno 17 procent práceschopného obyvatelstva. Tato čísla mají svou reálnou podobu i dopad ve všech zemí světa a proto není náhodné, že kulturní a ekonomicky vyspělé země, které umí počítat a odhadnout význam tohoto rezortu, své farmáře podporují. Nyní jde jen o to, do jaké výše a v jakých činnostech. O tom jsou dnes jednání uvnitř EU, hlavně ale na pozicích Světové obchodní organizace.

Státní zemědělský intervenční fond hodlá podle ředitele Jana Höcka rozšířit zveřejněné informace o agrárních dotacích o další údaje a zpracovat je přehlednější formou. Fond dal již minulý týden na své internetové stránky seznam příjemců dotací, který obsahuje základní podpory, ale je nepřehledný. Část zemědělců nemá podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se zveřejněním problém, části se však krok nelíbí.

Celkové podpory do zemědělství činily loni zhruba 30 miliard korun. Fond zatím zveřejnil údaje za předloňský a loňský rok. Za rok 2005 jde o přímé platby z Bruselu, jejich národní dorovnání a také příspěvek na hospodaření v méně příznivých oblastech. Loňský seznam ale není úplný, protože výplaty, byť jsou z velké části hotové, ještě pokračují. Navíc je nepřehledný, protože je řazen podle pořadových čísel, podle nichž se podpory vyřizují.

Fond hodlá podle Höcka doplnit do seznamu ještě údaje o dotacích z operačního programu pro čerpání strukturálních fondů a také údaje o vývozních dotacích, či firmách vybraných pro zajišťování intervenčních nákupů. U fyzických osob mají v seznamech přibýt také jejich adresy.

Ministr zemědělství Jan Mládek zveřejnění uvítal. Je to podle něj poctivé vůči daňovým poplatníkům, kteří mají právo vědět, kam směřují prostředky ze státního rozpočtu.

Agrární komora dle Veleby nemá problém se zveřejňováním. Nechce ale, aby se údaje používaly k vytváření nepřátelské atmosféry proti českému zemědělství. Nezamlouvá se jí ani poukazování na vybrané příjemce.

Podle MZe je rozhodující část podpor tzv. nárokových a dostane je každý žadatel splňující dané podmínky. "Nemůžeme dávat dotace podle toho, zda se nám líbí příjemce," uvedl Mládek.

Na internetové stránce, která shromažďuje příjemce zemědělských dotací EU, lze nalézt například britskou královskou rodinu, řadu evropských ministrů, ale také společnosti Nestlé, Philp Morris či Heineken.