Podle studie ekologické zemědělství může vyprodukovat více potravin než konvenční zemědělství na stejné ploše. Týká se to zejména ekologických farem v rozvojových zemích, protože podle zjištění vědců z Michiganu je produkce běžného a ekologického zemědělství v rozvinutých zemích téměř totožná.

Ivette Perfekt, která na Michiganské univerzitě přednáší o přírodních zdrojích a životním prostředí a je jednou z hlavních osobností výzkumného týmu, tvrdí, že by produkce potravin v rozvojových zemích mohla za použití metod ekologického zemědělství vzrůst dvakrát až třikrát.

Dalším důležitým zjištěním je, že stejné či větší úrody lze dosáhnout za použití existujících ekologických hnojiv bez nutnosti navyšování obdělávané plochy. To, že velký potenciál je právě z rozvojových zemích, se může zdát na první pohled nelogické, je však nutné vzít v potaz to, že zemědělci v těchto zemích nemají přístup ani finanční prostředky pro drahá hnojiva a pesticidy, které se používají ke zvyšování produkce ve vyspělých zemích.

Pro porovnání produkcí ekologického a konvenčního zemědělství se výzkumníci zaměřili na dostupnost dusíku. Vynásobili současnou zemědělsky obdělávanou plochu průměrným množstvím dusíku dostupného pro produkci sklizně, za předpokladu, že by se takzvané „zelené hnojivo“ zasadilo mezi vegetačními obdobími. Zjistili, že pěstování plodin„zeleného hnojiva“ mezi vegetačními obdobími zajistilo dostatečné množství dusíku, čímž nahradilo hnojiva syntetická.

Podle Ivette Perfet je ekologické zemědělství důležité zejména pro ochranu životního prostředí, protože konvenční škodí tím, že se soustředí na vysoce výnosné plodiny, mechanizovanou orbu, syntetická hnojiva a pesticidy, které se největší měrou podílejí na tvorbě mrtvých zón, což jsou oblasti s nízkým obsahem kyslíku, ve kterých nemohou některé živočišné druhy přežít.

Konveční zemědělství má také na svědomí erozi půdy, vypouštění plynů způsobujících skleníkový efekt, zvýšenou odolnost škůdců a nízkou biologickou rozmanitost.

Michiganští výzkumníci ve své studii označují ekologické zemědělství jako praktiky, které lze považovat za udržitelné či ekologické, využívající nesyntetických procesů koloběhu dusíku, které vůbec nebo velmi zřídka používají syntetických pesticidů a udržují nebo obnovují kvalitu půdy.

Ivette Perfekt tvrdí, že vžitá představa, že lidé budou hladovět, pokud zemědělství přejde na ekologické, je směšná, což klade za vinu především nadnárodním společnostem obchodujícím s chemikáliemi, pesticidy a hnojivy, které interpretace dosavadních výzkumů ovlivnily tak, že veřejnost je přesvědčena o nutnosti chemických postupů v produkci potravin.

Zdroj: ÚZPI