Vystupujete aktivně na různých setkáních a kritizujete  zhoršující se podmínky v zemědělství.Co má na to podle vás vliv?

Především globalizace a chování obchodních řetězců a bohužel i postoj části naší společnosti reprezentované některými poslanci a senátory.

Co letošní žně, jak jejich průběh hodnotíte?
Domnívám se, že letošní žně pro drtivou část podniků nedopadnou dobře. V oblasti, kde žiji a pracuji, na jižní Moravě bylo velké sucho . V zemědělském podniku kde pracuji za 30 tropických dnů spadlo jen 5 mm srážek, máme nízkou úrodu a tam kde nestihli do dešťů sklidit, začalo následně  zrno v klasech klíčit a ztráty budou velké.

Oblast mírného pásma dopadla jen na malé výjimky shodně, to ale samozřejmě neznamená, že by se tu nemělo pěstovat obilí. Půdně klimatické podmínky jsou pro ně velmi dobré, ale jak výpadek nahradit a co s méně kvalitním obilím?

Jsem rád, že se mne na to ptáte, protože zcela laické polemiky o tom, zda je dobré u nás pěstovat obilí a že historicky nejsme agrární zemí svědčí o velké dávce nevzdělanosti. Zemědělcům to nemusím vysvětlovat, ani průměrně vzdělaným spoluobčanům, jen bych rád dodal, že mimo potravinářského využití je tu pro obilí i využití v lihovarech, tam může jít méně kvalitní. Pokud vznikne nedostatek potravinářské tvrdé pšenice, samozřejmě se dá dovézt, ale s určitou rezervou se vždy počítá i z minulého roku.  Pokud jde o využití méně kvalitního obilí, v příštím roce bude již na Břeclavsku továrna na biolíh, která denně spotřebuje na 50 vagonů kukuřice a obilí. Byli bychom proto bláhoví nevyužít ploch půdy vhodných pro pěstování těchto plodin.

Máte na mysli oblasti s intenzivním způsobem hospodaření?

Některé lokality v naší republice jsou a budou ryze agrárním sektorem. Například oblast Hané je typicky obilnářskou oblastí, jižní Morava zase jako dělaná pro specielní plodiny a snít o tom, že na této půdě vystavíme průmyslové celky a zaměstnáme lidi jinak, je opravdu zcestné. Právě tyto oblasti jsou ideální pro agroturistiku, která je už dnes významným zdrojem příjmů pro lidi žijící v těchto lokalitách. Nemusím jmenovat vinné stezky, hippostanice atd. , co vše dokresluje  život na venkově. Jedno je jisté, zájem  o tato místa u turistů z roku na rok narůstá a je to jen dobře. 

Co rozvoj venkova a podpůrné prostředky z EU?

Nejsem zastáncem společných programů a zejména osa I je podle mne určena k využití pro zemědělské podnikání. Odevzdáváme daně, zaměstnáváme lidi a vytváříme kulturní krajinu, v tomto bodě bych to netříštil. Naopak si myslím, že přístup řady podnikatelů i některých  pracovníků zastupitelstev je ryze populistický a účel nesvětí prostředky. Zemědělci by měli dostat svoje.

Cítíte rozdíl v přístupu k agrárnímu sektoru jak jej berou ve starých zemích EU a u nás?
Rozdílný je přístup vlád k agrárnímu sektoru. V zahraničí cítíte vztah obyvatel města i vlády k farmářům, váží si jich víc než u nás. Tady se  objevují názory, že je lepší dovézt levnější potraviny, což třeba v Německu, Francii,Rakousku neslyšíte, i když i tam by se dalo říkat totéž. Tamní lidé si váží svých farmářů a vědí, že vlastní potraviny jsou bezpečné a mají garanci pro toto tvrzení.

U nás tomu tak není?

Jistě i u nás  máme velmi přísně střeženou kvalitu jak zemědělské produkce, tak výroby potravin. Dokonce tvrdím, že jsme v mnohém ještě přísnější, než co požadují normy. V Brazílii  a celkově ve třetích zemích zdaleka taková kontrola není a tak stojí za úvahu, zda není lepší si za bezpečnost potravin připlatit.

A doporučení co nejvíc potravin dovážet?
Každá vyspělá ekonomika ví, co je to kulturní krajina a kdo se na jejím vzhledu podílí. Ví i to, že soběstačnost v potravinách se v určitých obdobích světových dějin velmi vyplatila a pro budoucnost to platí stejně tak. Navíc s rostoucími cenami energie a paliv nebude  už tak levné dovážet potraviny a jejich transport se bude čím dál víc prodražovat. To vše musíme mít na mysli.