Souvislosti:

Emisní povolenky představují tržní nástroj, s jehož pomocí chce EU přimět podniky ke snižování emisí oxidu uhličitého, k němuž se zavázala podpisem Kjótského protokolu. Velké průmyslové podniky v rámci systému dostanou určitý počet povolenek, který je opravňuje k vypuštění určitého objemu emisí (1 povolenka opravňuje držitele vypustit do ovzduší 1 tunu oxidu uhličitého). Pokud se podnikům povolenky nedostávají, mají možnost si je koupit od firem, které jich mají nadbytek. To však představuje dodatečný náklad, který má firmy motivovat k omezování emisí.

Evropská komise schválila v březnu letošního roku alokační plán povolenek pro období 2008-2012. Česká vláda podle tohoto plánu dostane povolenky na 86,8 miliónů tun emisí oxidu uhličitého. Je to o 14,8% méně oproti původnímu plánu, který do Bruselu zaslala ke schválení česká vláda. Podobně seškrtala Komise návrhy i drtivé většině členských zemí. Některé nové členské země jsou ovšem přesvědčené, že Komise omezila přidělené množství povolenek příliš mnoho. Slovensko, Polsko a ČR kvůli tomu Komisi žalují u Evropského soudního dvora (více viz článek ČR žaluje Komisi kvůli povolenkám).

Členské státy nyní musí přidělený objem povolenek rozdělit mezi velké průmyslové podniky a návrh opět zaslat do Bruselu ke schválení.

V České republice je v systému obchodování s emisními povolenkami v současné době registrováno 399 průmyslových firem. Tyto firmy jsou zodpovědné za vypouštění 65% emisí oxidu uhličitého v ČR. V roce 2005 tato zařízení emitovala 82,4 miliony tun CO2 a v roce 2006 83,6 milionů tun CO2. Alokace na roky 2008-2012 činí 86,6 milionů tun CO2.

Témata:

Ministerstvo životního prostředí včera zveřejnilo návrh plánu na alokaci povolenek jednotlivým průmyslovým podnikům. Oproti první fázi obchodování bylo zrušeno sektorové členění firem a emise jsou přidělovány především na základě ověřených údajů o objemu emisí jednotlivých firem za poslední dva roky

"Chtěli jsme se vyhnout debatám o trendu vývoje jednotlivých sektorů, dělení podle množství vyprodukovaných emisí je transparentnější," sdělil ředitel odboru změn klimatu Pavel Zámyslický ČTK.

Firmy jsou v rámci nového plánu rozdělené do dvou skupin podle objemu vypouštěných emisí. První skupina firem s emisemi do 50 tisíc tun ročně má v následujících letech dostat o 8% povolenek více oproti průměru z let 2005-2006. Druhá skupina s emisemi nad 50 tisíc tun pak má dostat o 1,73% více povolenek. K tomu navíc návrh stanovuje meziroční odchylku ve výši 20% pro případ, že by byla alokace meziročně příliš nízká nebo naopak vysoká.

Podle ministerstva přidělené povolenky rostou v případě menších podniků rychleji z toho důvodu, že jsou tyto firmy více citlivé na „vnější vlivy“.

Do první skupiny spadá většina zařízení, která se obchodovacího schématu účastní (303 firem). Tyto podniky byly v roce 2005 zodpovědné za 4,6% emisí a 4,4% emisí v roce 2006. Zbývajících 96 zařízení tedy vyprodukovalo 95,4%, respektive 95,6% emisí.

Oproti první fázi obchodování odpadnou také dřívější bonusy. Firmy budou místo toho moci investovat do opatření na snižování emisí v zahraničí, kde to pro ně může být výhodnější. Emise, které firmy ušetří díky investici si budou moci přičíst ke své alokaci, ovšem pouze do výše 10% celkového objemu alokace.

S investicemi v zahraničí některé firmy počítají. Například ČEZ má již podle informací ČTK uzavřenou smlouvu o realizaci projektu na energetické využití metanu ze skládky v moldavském Kišiněvě.

Tisková mluvčí společnosti ČEZ Eva Nováková k návrhu ministerstva, jehož všechna zařízení ministerstvo s výjimkou jednoho zařadilo mezi velké emitenty, uvedla: "Návrh alokace prostudujeme a v požadované lhůtě k němu své připomínky zašleme. Jsme si vědomi toho, že česká vláda má v tomto velmi obtížnou pozici, vzhledem ke zkrácení, které provedla Evropská komise a které dle našeho názoru nereflektuje plně potřeby české ekonomiky."

Další kroky:

Firmy a nevládní organizace mají nyní měsíc, aby se k návrhu vyjádřily.

Po projednání a zapracování připomínek má být Národní alokační plán předložen vládě ČR a posléze poslán ke schválení Evropské komisi.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí