Nejvíce připravených fondů směřuje do oblasti životního prostředí  a regionálního rozvoje. Největší překážkou obcí v tom, aby v příštím období využívaly prostředky z evropských fondů, je nedostatek peněz na spolufinancování akcí.
 
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve dnech 26.10.-7.11.2007. Respondenty byli představitelé samospráv a státní správy z celé ČR. Na otázky odpovědělo celkem 366 respondentů, přičemž rozhodujícím podílem byli zastoupeni ti, kteří budou zřejmě nejčastějšími a finančně nejsilnějšími žadateli – zástupci obcí s rozšířenou působností (160 respondentů). 

Zhruba dvě třetiny respondentů šetření STEM (přesně 69 %) uvedly, že v minulých letech čerpala jejich obec prostředky z nějakého z evropských fondů na svůj projekt. Přibližně stejný podíl obcí a měst, které se dotazování zúčastnily (67 %), má připravený také do příštího finančního období Evropské unie již alespoň jeden konkrétní projekt k podání žádosti do některého z programů financovaných z evropských fondů. Naprostá většina ostatních obcí a měst se k přípravě projektu, který by se ucházel o podporu z prostředků Evropské unie, již chystá anebo tuto možnost zvažuje. Zcela odmítavě (tj. projekt do evropských fondů nemáme a ani se na jeho přípravu nechystáme) odpověděla pouze 4 % dotázaných, většinou zástupců malých obcí.
Největší podíl projektů připravených pro nadcházející období se týká oblasti životního prostředí – takřka polovina (46 %). Významná část přichystaných projektů směřuje do oblasti regionálního rozvoje (32 %). Ostatní oblasti byly uváděny mnohem méně často, v odpovědích zástupců obcí s rozšířenou působností a zvláště městských částí se častěji objevují projekty z oblasti dopravy.
Co brání obcím a městům v tom, aby v příštích letech využily co nejvíce prostředků z evropských strukturálních fondů? Nejzávažnějším problémem obcí a měst je jednoznačně nedostatek financí na spoluúčast k evropské dotaci – tento důvod uvedlo jako závažný 82 % respondentů. Nedostatek peněz striktně limituje možnosti hlavně malých obcí (z obcí se základní působností uvedlo tento důvod jako závažný 92 % odpovídajících), ale i větších měst. O „patro níž“ jsou majetkoprávní důvody (56 % respondentů). Všechny další důvody jsou označeny za velmi závažné nebo dosti závažné nejvýše u cca 40 % odpovědí – patří mezi ně slabé personální zajištění průběhu akcí, nedostatek informací  o fondech i nedostatek kvalitních projektů. Poměrně málo často jsou zdůrazňovány obavy z korupce, neexistence vlastního strategického plánu obce a nesouhlas obyvatel s připravovaným záměrem.
Zdroj: ÚZPI