Odkazy
- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
34,65%Aktuality
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Jana Brázdilová, 7. duben 2008
Ekologické výhody využívání biomasy
Ekologické výhody využívání biomasy
Při spalování rostlinného materiálu se uvolní pouze tolik CO2, kolik bylo předtím využito fotosyntézou, vzniká jen minimum škodlivých exhalací, popel může být dobrým minerálním hnojivem atd.
Energetické plodiny přispívají k zlepšování životního prostředí především tím, že jejich pěstováním se může omezit spotřeba fosilních zdrojů energie a tak i snižovat nebezpečí skleníkového efektu. V důsledku skleníkového efektu probíhají klimatické změny, které by se mohly velmi nepříznivě dotknout budoucích generací. Skleníkový efekt může způsobit vzestup hladiny oceánů v důsledku roztávání ledovců, změnu zasolenosti vody v oceánech, větší frekvenci přívalových dešťů a vichřic a další změny. Produkce skleníkových plynů je na jednoho obyvatele v státech střední Evropy téměř nejvyšší v celé Evropě. V EU jsou již aplikovány četné ekologické zákony a pravidla, např. zákon o dani z produkovaného oxidu uhličitého z fosilních paliv, který se nevztahuje na obnovitelné zdroje. Při využívání biomasy pro energetické účely se uzavírá cyklus CO2. Při spalování rostlinného materiálu se uvolní pouze tolik CO2, kolik bylo předtím ze vzduchu využito fotosyntézou. U biopaliv se tento oxid uhličitý pouze vrací zpět do ovzduší, odkud byl předtím při pěstování odčerpán. V neposlední řadě pěstování biomasy na nadbytečné půdě zabraňuje její devastaci. Při spalování biomasy vzniká jen minimum škodlivých exhalací a navíc odpadají problémy se zneškodněním popelových odpadů ze spalování uhlí. Pevná biopaliva mají podobné látkové složení, ale nestejnou výhřevnost. Hlavní látky hoření – uhlík (44 %) a vodík (6 %) – jsou částečně okysličené, protože rostliny obsahují 36 % chemicky vázaného kyslíku. To snižuje jejich výhřevnost oproti fosilním palivům asi na 18 MJ . kg–1 v absolutně suchém stavu. Avšak při spalování slámy vzniká 6 % popela, který je navíc dobrým minerálním hnojivem. Stébelniny obsahují více popelovin (8 %) než dřeviny (1 %). Z pohledu obsahu emisí je důležitý obsah dusíku a síry, například v pšenici je 0,4 % dusíku a méně než 0,2 % síry v sušině, což je až stokrát méně než u uhlí. Spalováním stébelnin vzniká také určité množství sloučenin chlóru. Biopaliva mohou obsahovat i malé množství těžkých kovů, které zůstávají většinou v popelu. Očekávané výrazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě primárních energetických zdrojů a využívání málo produktivních zemědělských půd k pěstování energetických porostů vytváří předpoklad podstatného nárůstu potenciálu energeticky využitelné biomasy na Slovensku. Zároveň bude možné podpořit další rozvoj trhu s palivovou dendromasou. Energetické porosty účelově založené pro maximální produkci biomasy budou plnit i ostatní funkce, zejména půdoochrannou, protierozní a částečně i krajinotvornou.
Autor:Mgr. Dana Koubová
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 511