I když z obecného hlediska nepředstavuje větrná energie hrozbu pro planě rostoucí rostliny ani volně žijící živočichy, mohou nevhodně situované nebo konstruované větrné elektrárny negativně ovlivnit zranitelné druhy a stanoviště. Evropská komise proto dnes zveřejnila pokyny pro rozvoj větrné energetiky v chráněných přírodních oblastech. Pokyny se týkají sítě Natura 2000, která představuje základ politiky Evropské unie pro oblast biologické rozmanitosti a klíčový nástroj pro dosažení cíle EU zastavit a zvrátit do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti. Informovala o tom Zuzana Pavlíčková ze Zastoupení Evropské komise v České republice.

Větrná energie hraje důležitou úlohu při dosahování cíle Evropské unie, kterým je dvacetiprocentní podíl obnovitelných energií na celkové evropské spotřebě energie do roku 2020. Umístění větrných elektráren do oblastí Natura 2000 není automaticky vyloučeno. Situaci je však třeba posuzovat případ od případu.
Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik uvedl: „Tyto nové pokyny pomohou členským státům a průmyslu při uskutečňování činností v oblasti rozvoje větrné energetiky, které budou v souladu s požadavky sítě Natura 2000. Nejedná se o změnu právních předpisů nebo politiky, ale pouze o průvodce stávajícím právem. Naším cílem je zajistit, aby byly při plnění cílů v oblasti obnovitelné energie v plné míře respektovány právní předpisy EU o ochraně druhů.“
Cílem pokynů, které dnes byly zveřejněny, je zabránit konfliktu mezi rozvojem větrné energetiky a zachováním biologické rozmanitosti v chráněných oblastech Natura 2000. Vysvětlují význam strategického plánování a to, jak je důležitá kvalita odpovídajícího posouzení dalšího rozvoje. V pokynech jsou uvedeny příklady osvědčených postupů a způsoby, jak může rozvoj větrné energetiky zabránit škodám v citlivých přírodních oblastech.
V rozsáhlé zeměpisné oblasti je strategické plánování rozvoje větrných elektráren jedním z nejúčinnějších způsobů, jak minimalizovat dopad větrných elektráren na přírodu i rostlinné a živočišné druhy již od počátku procesu plánování. Vede nejenom k integrovanějšímu rámci rozvoje, ale na úrovni jednotlivých projektů by rovněž mělo snižovat riziko problémů a zpoždění v pozdějších fázích.