Sešli jsme se také proto, abychom nejenom informovali my členskou základnu, ale také, abychom vyslechli návrhy a připomínky z pléna, posoudili je a zapracovali do naší koncepce. Tento aspekt zdůrazňuji proto, že jsem také dostával dotazy typu, zda má cenu se této akce zúčastnit, zda se zde něco vyřeší. Odpovídám, že se vyřeší něco jenom a pouze tehdy, když všichni kterých se komodita obilí a řepky týká závěry, které zde nastíníme přijmou za své a něco pro ně udělají. Dost často je to ale tak, že čekají jak se věci vyvinou, posbírají informace a zařídí se podle svých zájmů. Pojďme ale k věci.

Otázka první – co se za uplynulý rok (bráno od žní 2005) událo?
• Především to bylo sražení farmářských cen krmného i potravinářského obilí, přesnější název je zhroucení cen

• Následovalo, i když ne současně, snížení farmářských cen monogastrů

• Pokračovaly tahanice mezi SZIF a majiteli soukromých skladů o pronájem skladů na intervenční nákup

• Současně s tím vznikly snahy o prosazení výstavby určité kapacity státních skladů na intervenční nákup

• Po zkušenostech z předchozího roku poklesla nabídka obilí na intervenční nákup a dramatickým způsobem narostly vývozy obilí – když sečteme IN a vývoz, pak k 30.6.2006 toto číslo bude představovat téměř 2 mil.t! (z toho IN je 550 000 t)

• Uplynulý rok byl ale také dalším rokem neřešení biolíhu a je třeba zvážit, zda nenavrhneme panu Čáslavskému anabázi biolíh zařadit do jeho televizního pořadu Hledání ztraceného času

• Uplynulý rok byl ale také zvláštní tím, že ČSU opravil odhad produkce a snížil ho o takřka 400 000 t, čímž poškodil producenty

• Ze strany zemědělců a jejich  odbytových organizací  s regionální působností i nadále nebyla dostatečná vůle sdružit se do národního odbytového družstva pro obiloviny a tak prosadit oprávněné podmínky odbytové a cenové s cílem přisvojit si určitou část přidané hodnoty vznikající v procesu odbytu, zpracování a komercionalizace produkce. Pokud zemědělci projeví vůli se na národní úrovni sdružit, Agrární komora ČR a v ní sdružené nevládní organizace, jakož i nově ustavená komoditní rada pro obiloviny a olejniny, tomuto kroku napomohou.    

• Významnou novinkou je však skutečnost, že při AK ČR byl ustaven a začal pracovat komoditní výbor pro obiloviny a řepku (Veleba, Kubiš, Sedmidubský)

Otázka druhá – jaká je situace nyní přede žněmi?
• Především celková úroda obilí bude nižší
- zaseto je 1 611 547 ha
- porosty jsou v horším stavu než před žněmi v minulém roce (zejména jařiny)

• Celková výroba bude podle nás činit zhruba 7,66 mil. t, což je o cca 600 000 t méně než vloni

• Do žní jdeme s nízkými konečnými zásobami obilí k 30.6. – na úrovni pouhých 1,7 až 1,8 mil. t

• Cenová úroveň vývozů stoupá, termínové obchody krmné pšenice do SRN už dosáhly cenové hladiny 2.900 Kč/t

Otázka třetí – co z uvedených faktů vyplývá?
 Nabídka obilí v ČR v sezóně 2006/2007 bude nižší v důsledku očekávané nižší sklizně, velmi nízkých konečných zásob k 30.6. t.r. a vysokého vývozu v sezoně 2005/06

 Nabídka obilí v EU je odhadovaná nejvýše jako průměrná a ceny začaly stoupat

 Příznivá by měla být i situace na světových trzích. I přes největší světovou sklizeň obilí v posledních 2 letech klesly zásoby na 18% - je to nejnižší historické hladina (za nejnižší únosnou hladinu se považuje 25% ).

 Závěr s přihlédnutím k uvedeným tezím je jednoznačný – cena obilí nastavená po loňských žních je podhodnocená a ceny obilí z letošních žní doznají významného nárůstu

Otázka čtvrtá – jak jsme splnili úkoly z loňského fóra?
Z pohledu krátkodobého
• Pravidelný monitoring vývoje
• Pravidelné komoditní informace AK
• Zahájení jednání s Bruselem na téma doprava obilí do přístavů
• Průzkum trhů prostřednictvím českých ambasád

Z pohledu střednědobého
• Nastartování programu biolíhu
• Realizace staveb intervenčních skladů státu

Několik poznámek na závěr

Cena obilí nastavená v loňských žních je neudržitelná a musí vzrůst. Spojitou nádobou tohoto procesu jsou farmářské ceny komodit ŽV, zejména pak monogastrů. Vzroste-li tedy cena krmného obilí, musí logicky vzrůst i ceny produktů ŽV.

Hlavním problémem v této souvislosti jsou však obchodní řetězce, respektive jejich obchodní politika. Přesně řečeno využívání jejich ekonomické dominance a jednání ve shodě za nečinného přihlížení státu a zákonodárců.

Politika AK ČR směřuje a bude směřovat k řešení tohoto hlavního problému.

Pokud se týká nečinnosti státu a zákonodárců. Před týdnem, 19.6.2006 jsme na společném a mimořádném zasedání obou sněmoven AK definovali naše požadavky na novou vládu – ať bude jakákoliv, ať bude ustavena kdykoliv.

Tyto požadavky jsme 23.6. projednali s předsedou ODS Mirkem Topolánkem, předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem a s místopředsedkyní Strany zelených Danou Kuchtovou. Dalším krokem bude oslovení nových poslanců PS PČR a senátorů.

Pokud naše požadavky budou vzaty, bude dobře (plné PP). Pokud ne, začneme neprodleně jednat o změně strategie našeho způsobu jednání.

Pokud se týká obchodních řetězců – jejich chování, jejich myšlení a jejich pohrdání námi nejlépe charakterizuje výrok jednatele obchodní sítě GLOBUS Petra Vyhnálka 20.6.2006 v HN „Je mi přitom jedno, zda kupuji od Mexičanů, Eskymáků nebo jiných dodavatelů“. 

Ale i obchodní řetězce musí respektovat určité požadavky na cenu jsou-li podepřeny určitou silou.  První vlaštovkou v tomto směru je zvýšení ceny u pekárenských výrobků. V současné době se připravuje zvýšení cen červeného masa, které vyhlásilo nové vedení ČSZM a které AK ČR společně s Centroodbytem jednoznačně podpořila.

Mám zprávy, že obdobný krok zvažují zpracovatelé drůbeže a AK je připravena je rovněž podpořit.

Jinými slovy je zde nová situace – zpracovatelé zvyšují aktivity směřující ke zvýšení svých obchodních cen a my je podporujeme. Nové je i to, že přestali toto svádět na nás prvovýrobce, jak například s velkým potěšením a určitým dezinformačním mistrovstvím činíval pan doc. Steinhausser či představitelé PK.

Chci tedy veřejně deklarovat, že jsme připraveni podpořit narovnání obchodních cen a tím vytvořit také prostor pro zvýšené ceny obilí.

Závěrem chci uvést ještě jeden aspekt k cenám obilí. Myslím si, že není fér, když nám v loňském nejvýznamnější zpracovatelé masa argumentovali tak, že ospravedlňovali směšnou cenu obilí nízkými obchodními cenami svých výrobků v řetězcích a když se rok s rokem  sešel  vykázali nárůst svých zisků o 50 a více procent. Je tedy třeba alespoň vrátit slušnost a alespoň elementární spravedlnost do cenové vertikály. Náš propočet a závěr v tomto smyslu je nastavení ceny potravinářské pšenice minimálně na 3 200 Kč/t. U krmného obilí vidíme cenu od hranice 2 650 Kč/t. Podotýkám, že hovořím o zpracovaném zboží, nikoliv o obilí z pole od kombajnu.

Jak se podaří tuto elementární spravedlnost vrátit do života, o tom bude rozhodovat každý sám. To za nikoho nikdo jiný opravdu nerozhodne.

Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR