Rok v prodělku
Farmářské ceny drůbeže se podle chovatelů v Česku nevzpamatovaly z dopadů ptačí chřipky na trh a dál klesají. „Výkrmci kuřat prakticky rok prodělávají,“ řekl předseda odbytového družstva Disc Zdeněk Scháno. Zpracovatelé podle něj v současnosti platí za kuřata pod 20 korun za kilogram, náklady jsou ale nad 20 korunami.

Podle místopředsedy Discu Jana Viraga producentům nezbývá než dál vyrábět, protože odstavit stáje znamená už je nikdy nerozjet. "Stojíme před otázkou bytí a nebytí," prohlásil. Za likvidační označil současné výkupní ceny drůbeže jednatel společnosti Jofro Karel Froněk. "Chovatelé do nich nemohou promítnou nic - zdražování energií, růst ceny nafty ani zdražování dalších vstupů," uvedl.

Producenti se shodují na tom, že na pokrytí nákladů by potřebovali cenu 22,5 až 23 korun za kilogram kuřete. Zpracovatelé ale prý nejsou schopni prosadit proti tlaku řetězců takovou cenu drůbežího, aby byli schopni jateční zvířata odpovídajícím způsobem zaplatit.

Krátká doba splatnosti u sousedů   
Disc dodává zhruba 30 procent produkce do Německa. Na současnou situaci může podle Schána reagovat tak, že podíl vývozu podstatně zvýší a do zahraničí prodá třeba i celou produkci 16.000 tun kuřat ročně. Německý odběratel platí vyšší cenu a má kratší lhůty splatnosti dodal. Zatímco v ČR někteří zpracovatelé platí až za 3 měsíce, v Německu je to za 20 dní.

Kromě cen znepříjemňují producentům drůbeže život i dovozy z jiných členských zemí EU, především z Polska, ale také z Nizozemska, Slovenska, Francie či Itálie. „Zatímco export je proti loňsku menší, dovoz se zvyšuje, ale za nižší ceny než loni,“ uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová. Za pět měsíců roku se podle ní dovezlo 27.000 tun drůbežího, přičemž měsíční objemy jsou meziročně větší. Roční produkce drůbežího se v Česku pohybuje něco přes 300.000 tun živé hmotnosti. Dovážené drůbeží maso je levnější než v zemi, kdy se vyprodukovalo. Dotují se vývozy a tím je konkurence pro české producenty velmi nepříjemná.“Přitom víme, že například francouzští výkrmci nedokáží vyprodukovat kuřecí maso levněji než my,“ uvedl Viraga.

Na 11. srpna svolává Agrární komora do Havlíčkova Brodu do kulturního domu Ostrov výkrmce, zpracovatele drůbeže a líhňaře na 10.hodinu ranní, aby se společně  vyjádřili k dané problematice.