Evropská unie nechce dále prodloužit platnost povolení zkrmovat zbytky jídla hospodářským zvířatům. Platnost stávajícího povolení vyprší na konci října letošního roku. Jen v Německu se ročně vyprodukují podle odhadů cca 2 miliony zbytků jídla. Při podílu na denní krmné dávce prasat ve výkrmu ve výši 3 litry na kus bylo možné těmito zbytky vykrmit ročně okolo 6 milionů prasat. Uvedené množství zbytků jídla může díky své krmné hodnotě  nahradit okolo 400 000 tun pšenice resp. ječmene a 100 000 tun sojového extrahovaného šrotu. Další předností zkrmování těchto zbytků je, že dochází k vytvoření uzavřeného koloběhu živin, který nepředstavuje zátěž pro životní prostředí.

Evropský komisař Kyprianou zdůvodňuje zavedení zákazu velkým nebezpečím přenosu zvířecích nákaz, ke kterému při zkrmování zbytků jídla dochází. Zástupci německého Spolkového svazu pro využití zbytků potravin a jídel se však domnívají, že zkrmování zbytků jídel získaných, skladovaných a tepelně upravených v souladu se zákonnými předpisy nemůže být příčinou výskytu ani jediného případu prasečího moru. Naopak, striktně dodržovaná pravidla nakládání se zbytky jídel, která se praktikují v Německu, slouží ke zlepšení profylaxe zvířecích nákaz. Nebezpečí představují pouze divoké lišky a také ilegální zkrmování tepelně neupravených zbytků nebo zbytků jídel tepelně neupravených v přesných intencích zákonných předpisů. A oba tyto negativní jevy nebude možné díky zavedení celoevropského zákazu zkrmování zbytků jídel ani kontrolovat ani zabránit jejich vzniku.

Smysluplnou alternativu zkrmování těchto zbytků nepředstavuje spalování v bioplynových nebo spalovacích zařízeních, protože většina provozovatelů bioplynových zařízení o spalování zbytků jídel nemá zájem, protože speciální bonus (NaWaRo bonus) se vyplácí provozovatelům pouze v případě, že spalují výhradně obnovitelné suroviny. Kromě toho může dojít v podnicích nevlastnících ornou půdu ke zhoršení bilance živin. Také zájem o spalování zbytků jídel je podle všeho velmi malý. Protože tyto zbytky obsahují cca 15 až 20 % sušiny, je v Německu nutné je hromadit odděleně od jiných druhů odpadů.

Naději na odvolání zákazu nebo alespoň udělení výjimek vyvolává plánované přepracování Směrnice EU upravující nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu (č. 1774/2002) a přijetí nové právní úpravy v oblasti hospopdaření s odpady, která by měla být přijata pravděpodobně v průběhu příštího roku.

Zdroj: Agronavigátor