Je nutné jednat o cenách v supermarketech, narovnat farmářské ceny a vyprodat vývozem zamražené přebytky.

Farmářské ceny pod úrovní nákladů
Producenti  vyrobí kilogram kuřete v jateční váze za zhruba 19-20 korun, ale prodají za 18-nanejvýš za 19,50 korun. To jsou pro zemědělce likvidační farmářské ceny. Zpracovatelé zase  tvrdí , že v supermarketech se tak tlačí na cenu, že nemají z prodeje žádný zisk a tak chtějí po státu, aby využil  možností podpořit vývoz a zbavil je tak zamražených zásob. Evropská unie  totiž při vyhodnocení ztrát v důsledku dopadu ptačí chřipky umožňuje postiženým zemím tuto finanční pomoc, je nutné o ni požádat a předložit potřebné informace o ztrátách.“Žádáme stát o tuto pomoc,“ uvedl během jednání v Humpolci  ředitel Martin Vacek z Agropolu.

I Jan Veleba, prezident AKČR vidí situaci v drůbežnictví jako problémovou a o způsobu pomoci bude jednat s ministrem zemědělství. Navíc bere nízké ceny jako likvidační.

"Zvýšení cen je nevyhnutelné pro chovatele i zpracovatele, což znamená i vyšší ceny ve spotřebitelské síti," řekl  prezident Agrární komory Jan Veleba. Jiří Malúš, generální ředitel Agropolu  již dříve uvedl, že by se na pultech měly ceny během září zvednout o 8-10 korun na kilogramu. V Evropské unii jsou až o třetinu vyšší, přitom kuřata , která se do České republiky dovážela zejména v době vrcholící  nákazy  ptačí chřipkou  byly nižší. To platí doposud.

Na vývozní dotace EU  jsme zatím nedosáhli
Vysvětlení má Zdeněk Jandejsek , předseda představenstva  společnosti Rabbit Trhový Štěpánov a.s. „Evropská unie dotuje vývozy přebytků. Je to až 15 korun na kilogram kuřete, kolik činí tato podpora exportu. Musí ale určitá společnost předložit potřebná fakta ke schválení ekonomickým výborem EU a pokud jsou fakta věrohodná a přesvědčivá, vývoz je dotován,“ uvedl Jandejsek. V tomto případě nejde o stát, ale o organizace zabývající se exportem, které v zemích jako je Francie, Německo, nebo Itálie mají dvacetileté zkušenosti s vývozem a prodejem potravinářských komodit a těchto možností  využívají ve velkém .U nás zatím takovéto vývozní zručné společnosti chybí. Přitom  byla založena před časem marketingová organizace nebo by mohla o něčem takovém uvažovat i Českomoravská drůbežářská unie, míní zpracovatelé. Zejména velcí z nich, jako je Agropol a Agrofert by to uvítali.

Neumíme dobře vyvézt a zpeněžit maso
Na nedávné tiskové konferenci  Agrofertu to připomněl i Andrej Babiš, když hovořil o potravinářské divizi společnosti. Řekl, že u nás nikdo zatím dobře neumí prodávat maso ven a dobře zpeněžovat domácí produkci na zahraničních trzích. Mohl by pomoci i stát svými organizacemi jako je Czech Trade, Marketingová agentura a nebo odbytová družstva s celorepublikovou působností.

Z humpoleckého jednání drůbežářů vyplynuly tři úkoly. Jednat s ministerstvem zemědělství o pomoci a o využití nabídky  EU postiženým zemím ptačí chřipkou . Zaměřit se na možnost vývozu, aby ze zhruba 20 tisícových zásob zamražené drůbeže v tunách se alespoň polovina vyvezla. Dále je nutné jednat s obchodními řetězci o nemístném tlaku na ceny, které jsou pro zpracovatele i producenty pod úrovní nákladů. Pokud by se totiž podařilo snížit velké zásoby zmražené drůbeže, lze rychleji narovnat ceny a zachovat v zemi produkci  drůbeže, která je na úrovni 300 tisíc tun ročně. Jinak by se řada chovatelů musela vzdát této činnosti. A kdo jednou na tento útlum přistoupí, s návratem nepočítá, je to složitý proces a vertikála produkce a zpracování drůbeže je velmi úzce propojená.