Vejce, která se vyskytují na trhu jsou diferencována podle způsobu chovu a podle některých důležitých složek (např. omega-3 mastné kyseliny). V Duryňsku bylo prováděno vyšetření vajec ze tří velkochovů. Bylo odebráno vždy po 30 kusech vajec, a sice ze dvou klecových chovů, ze tří chovů na podestýlce a ze dvou volných chovů. V pěti chovech se krmilo konvenčně, ve dvou chovech krmivo obsahovalo buď přidanou kyselinu dokosahexaenovou (DHA), nebo lněný olej a jodičnan draselný.

Výsledky analýz nepotvrdily rozdíly ve složení vajec z různých forem chovu, ale zřetelně se projevily rozdíly v souvislosti s krmením. Snížená pevnost skořápky se projevila u vajec od nosnic krmených lněným olejem, přičemž důvodem je zřejmě snížená resorpce vápníku vzhledem k jeho vazbě na mastné kyseliny v trávicím traktu (zmýdelnění tuků). Hmotnost vejce souvisí současně s poměrem žloutek/bílek a také s koncentrací obsažených složek – větší vejce s relativně menším podílem žloutku mají nižší obsah sušiny a tuku. Krmiva s přidanými složkami mají za následek vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, příp. jódu. Středně velké vejce (60 g) od nosnic krmených přídavkem lněného oleje a jódu obsahovalo 0,8 g omega-3 mastných kyselin a 60 µg jódu. To je přibližně doporučené denní množství omega-3 mastných kyselin a třetina doporučeného množství jódu.

Zdroj: ÚZPI