Producenty zastupoval předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský a dvě mlékařská odbytová družstva Mlecop a Mlékařské hospodářské družstvo Jih z Tábora.

Cena za litr mléka se nad osm korun nepřehoupne.

Zatímco zemědělci současnou cenu 7,50 Kč považují za neudržitelnou a pro chovatele dlouhodobě neakceptovatelnou, zpracovatelé shodně říkají, že nelze počítat s tím, že by se farmářská cena v blízké budoucnosti mohla přehoupnout přes 8 korun za litr mléka.

„V závislosti na snížení intervenčních cen v minulosti, klesly i farmářské ceny mléka,“ uvedl Michal Němec, předseda  Českomoravského mlékařského svazu. To má vliv i na ceny do budoucna. Je to v rámci jedné společné zemědělské politiky EU a s tím je nutné počítat, míní mlékaři. „Intervenční cena másla, klesla až o 25 procent u sušeného mléka to postupně bude o 15 procent. To jsou velké  poklesy cen a to se promítá i do cen nákupních,“ dodal Němec. Podle jeho slov je v současné době bilanční přebytek u mléka na úrovni 800 milionů litrů a tak celkový vývoz mléka do Německa , který byl vloni 150-160 milionů litrů nehraje pro tuzemské mlékárny až tak velkou roli. Přesto se místní zpracovatelé snaží udržet surovinu doma.

Dodržují 30 denní splatnost

“Platíme do 30 dnů od nákupu mléka zemědělci a to je určitá výhoda. Za jinou surovinu dostávají zaplaceno třeba až po půl roce někdy i za delší dobu. Mléko je pro ně jistý příjem peněz, které se potom použijí na výplaty zaměstnanců nebo na nákup  nutných surovin pro výrobu,“ uvedl Milan Domáček, majoritní akcionář mlékárny Tatra v Hlinsku. Potvrdil, že  tato mlékárna má již ve velmi krátké době splacenou investiční přestavbu a modernizaci hal a o tuzemské producenty velmi stojí. „Nepočítáme ani my ale s tím, že by se v dohledné době mohla cena  za mléko  přiblížit osmi korunám nebo přes tuto hranici přehoupnout,“ řekl. Dodal, že i on musel  dát do modernizace mlékárny velké peníze a jen na úrocích proinvestoval na 79 milionů korun. „Cena je bolestivá jak pro nás, tak pro zemědělce, protože nám stejnou měrou rostou náklady. Jen cena energie a její růst má velký vliv na výrobu a tím, že EU sáhla na intervenční ceny, se příjmy ztenčily,“ dodal Domáček.

Úměra mezi spotřebou biomasy a počtem krav

Agrární komora má samozřejmě zájem na tom, aby se cena stabilizovala a neměla vliv na další pokles stavů dojných krav. K němu došlo po roce 1990 výrazně. Stavy dojných krav se snížily o 700 tisíc kusů, což v přepočtu je pokles na 40% původního stavu. „Je třeba si uvědomit, že tak prudké snížení počtu krav mělo velmi nepříjemný dopad  na využití travní porosty. Pod tímto vlivem došlo i k jejich  snížení jejich využití. V současné době,  právě z těchto důvodů, výměra travních porostů a současné stavy skotu neumožňují plně využít biomasu. Té by u nás mohlo být mnohem víc,“ uvedl Pavel Novotný, viceprezident Agrární komory ČR. A jelikož je současně i předsedou  ZD Bernartice  u Milevska a ve výrobě je tato firma specializovaná v živočišné produkci na mléčnou užitkovost krav, věcně dokázal u kulatého stolu  oponovat mlékařům. „Agrární komora odmítá přeceňování dopadu intervenčních cen na cenotvorbu. Je pravda, že intervenční  a potažmo tržní cena másla výrazně poklesla, ale u ostatních složek (to je zejména u bílkoviny) se dopad poklesu intervenční ceny neprojevil,“ dodal. Pavel Novotný právě v těchto souvislostech  poukazoval na odlišnost cen u mléka v ČR a okolních státech.. „To je také hlavní důvod, proč se cena mléka v ČR výrazně v posledním období odlišuje od ceny mléka v okolních zemích.  Tam prakticky neklesla,u nás naopak dost výrazně,“ řekl.

Nikdo nechce, ani nemůže prodělávat

„Cílem českých zemědělců není v žádném případě vývoz, ale producenti mléka musí hledat všechny cesty k tomu, aby se zastavil zbytečný pokles ceny. Jednou z možností je vývoz,“ konstatoval Novotný. Vyjádřil přesvědčení, že jedině za jednacím stolem jsou zemědělci  schopni společně s odběrateli mléka situaci vyřešit. K tomu představenstvo AKČR rozhodlo o svolání  Mlékařského fóra, které se uskuteční 16.listopadu 2006 ve Větném Jeníkově.  „Nikdo nechce a nemůže prodělávat. V případě neúspěchu nutno počítat s pokračujícím vývozem. O mléko z Čech je v EU velký zájem a čeští zemědělci by mohli vyvážet mnohem víc, dosud  ale dávali přednost tuzemským zpracovatelům,“ uzavřel Pavel Novotný.

Podle zemědělců by průměrná cena v závislosti na kvalitě v žádném případě neměla klesnout průměrná cena pod 7,85 korun  za jeden kilogram mléka.