Na to odpovídám, že v průměru je nyní farmářská cena za mléko na úrovni 7,60 korun za litr a  aby byla pro producenta tak zvaně alespoň k „životu“ musela by být nejméně 7,90 Kč za litr. Od osmi korun výš by se dal vytvářet i mírný zisk, troufám si tvrdit. A na co se skutečně zahraniční redakce ptají? To dokumentují otázky z týdeníku The Prague Post weekly  Jana Kašpara Agrární komoře ČR.

Jak se zrodila myšlenka odbytového družstva pro producenty mléka a jaké jsou její hlavní cíle?

Tato myšlenka sice není tak stará jako lidstvo samo,ale má své zhruba třicetileté kořeny v Dánsku a  více než sedmdesátileté kořeny v Čechách. Mlékařská družstva u nás totiž existovala již za první republiky.Jejich prostřednictvím  se prodávalo mléko mlékárnám a zemědělci byli jak členy těchto družstev, tak často i mlékáren a měli tak zájem na co nejlepším obytu a zobchodování své produkce.

V jaké souvislosti jste zmínila dánská odbytová družstva na mléko?

Tam mlékařská družstva fungují velmi dobře a když se v prvních letech po sametové revoluci nepodařilo prosadit i restituce  a znovuvzkříšení českých mlékařských odbytových družstev, Dánové v roce 1993 vypracovali v českém jazyce jakási skripta pro české zájemce o zakládání mlékařských družstev. Ta postupně v ČR vznikala  a byl to Zemědělský svaz ČR, který se snažil nabídnutých zkušeností dánských farmářů  při zakládání mlékařských družstev využít. Dnes existuje mlékařské odbytové družstvo prakticky v každém regionu.Největší je ale Mlecoop, což je jakási střešní celostátní odbytová organizace se sídlem v Praze, odkud zajišťuje obchodní činnost. Prodává mléko do 27 zpracovatelských podniků, zhruba 1,8 milionu litrů mléka denně. Přibližně 10% z tohoto množství se denně vyváží do Německa firmě Muller.

Jaký je zájem mezi zemědělci? Lze odhadnout (percentuálně) kolik z producentů mléka by se do projektu zapojilo?

V odbytových družstvech je zapojeno zhruba 65% zemědělců. Jednotlivých odbytových družstev je v ČR 27.

Byly ze strany zemědělců i hlasy proti? Pokud ano, proč?

Proti jednoznačně byly jen politické demagogické řeči. Sama jsem zaznamenala v televizi slova od jednoho soukromého zemědělce, který se chtěl spíš politicky zviditelnit. Snažil se  zmást veřejnost a mlékařská odbytová družstva  záměrně zaměňovala za družstva. Chtěl tak vytvořil dojem o pokračovatelských organizacích jednotných zemědělských družstvech, což je něco naprosto jiného. Tento pán je ale dnes také členem jednoho odbytového mlékařského družstva, je to pro něj výhodnější. Ta nakupují mléko jak od malých dodavatelů s deseti litry nabídky mléka denně až po obrovské dodavtele jako je například zemědělský podnik  AGRO Měřín s 50 tisíci litry mléka denně.

Druhou největší odbytovou organizací  je  Mlékařské hospodářské družstvo Jih Tábor a třetí Milagro a.s. Olomouc , které je z 51% vlastníkem mlékárny Olma Olomouc a má i akcie u Jesenických mlékáren a v Průmyslu mléčné výživy Zábřeh.

Kdo družstvo řídí? Jakou má administrativní strukturu?

Družstvo řídí představenstvo a výkonným pracovníkem je ředitel. Ze zobchodovaného litru mléka je stanovená provize nutná pro činnost organizace a krytí nákladů družstva. Každá odbytová organizace má různě nastavené poplatky. U Mlecoopu je to tak, že z každého litru mléka odevzdává producent odbytovému družstvu 0,4 haléře. To je v porovnání s ostatními až extrémně málo, většinou se tento „odvod“  rovná zhruba 2 halířům z litru mléka.

Byla myšlenka zřídit odbytová družstva částečně motivována vývozy mléka do zahraničí (EU)?

Původně to vůbec tak nebylo, šlo o lepší zorganizování dodávek mléka  do mlékáren. Dnes se odbytová družstva přizpůsobují vývozu a motivuje je samozřejmě vyšší realizační cena.

Proč jsou výkupní ceny mléka v ČR nižší než jinde v EU? A pokud se je podaří zvýšit, lze očekávat snížení vývozu a vyšší domácí spotřebu?

Vyšší domácí spotřebu ovlivňuje  nejen u nás,ale všude v okolních zemích zemích dobrá reklama s vysvětlením dietologů a lékařů vůbec, v čem jsou mléčné výrobky zdravé a nepostradatelné pro dobrý vývoj organismu. Velmi dobře se v tomto ohledu osvědčilo „školní mléko“, kdy si děti od základní školy zvykají na pravidelné pití mléka a konzum zdravých mléčných výrobků. Určitým plus je i kampaň podporovaná státem propagující kvalitní české potraviny s označením Klasa.Týká se to i řady mlékáren a mléčných výrobků. 

A k té první části otázky mohu po pravdě říci, že jsem v Evropě na prvním místě co do počtu supermarketů a ty svého dominantního postavení také patřičně  využívají. Jsme konkrétně u mléčných výrobků ve srovnání s okolními státy jedni z nejlevnějších. Obchodníci z mlékařských družstev  tak mají spočítáno, že když farmář na litru mléka  vydělá desetník, mlékárna korunu ale supermarket získá 4 koruny. Je to nepoměr, který vede k tomu, že česká mlékárna nemohla dát českému zemědělci za litr mléka tolik, co si může dovolit zahraniční kolos jako je příkladně  firma Muller, který zpracovává denně 3,5 milionů litrů mléka. Tím má také zcela jiné postavení vůči řetězcům než kupříkladu některá z našich mlékáren s desetinnou denní zpracovatelské kapacity. tento moment také vede české mlékárny k vytvoření  jedné společné obchodní organizace, která by  od všech českých mlékáren  nabízela  supermarketům mlékárenské české výrobky a vytvořila tak určitou protiváhu síle supermarketů.

Konzultovaly mlékárny tuto záležitost s Úřadem pro hospodářskou soutěž? Jaká byla jeho reakce?
Stejně jako odbytová mlékařská družstva tak mám zprávu, že i mlékárny tuto záležitost ve svém zájmu konzultují s Úřadem pro hospodářskou soutěž. Oba tito partneři se ale shodují v jednom, že i UHOS by se měl v budoucnosti řídit nejen ryze českými předpisy,ale brát v úvahu i předpisy EU, kde dominantního postavení na trhu dosahuje taková organizace, která překročí roční obrat 500milionů euro /rok. To by ani této obchodní organizaci zastupující v nabídce  řadu českých mlékáren hned tak nehrozilo.