„Sklidilo se celkem zhruba 6,5 milionu tun obilovin. Domácí spotřeba je necelých šest milionů tun, takže v současné době v ČR přebývá zhruba půl milionu tun,“ dodal Kubiš. Podle jednání komoditní rady je letos ze sklizně 1,8 milionu tun potravinářské pšenice domácí spotřeba 1,2 milionu tun. Dá se proto hovořit o určitém přebytku potravinářské pšenice. „Hůř dopadl sladovnický ječmen, jehož je na skladech přes 600 tisíc tun a nemá zrovna nejlepší kvalitu,“ řekl Kubiš. Potřeba sladařů a pivovarníků je tak z tuzemské produkce kryta ze 60 procent. Situace je podobná i v okolních státech.

V okolních zemích je zájem o obiloviny i o krmné obilí, obě komodity se vyvážejí a ceny jsou zemědělcům příznivé. Tuna obilí se prodává za čtyři tisíce korun při exportu a průměrná cena v republice, za níž se obilí nakupuje, je 3800 korun. Komoditní rada konstatovala, že není nebezpečí nedostatku obilí a domácí zpracovatelé nemusí mít tedy obavy.

Žita se citelně nedostává

Mlynáři odhadují, že potravinářské pšenice je z letošní sklizně k dispozici množství od 1,8 do 1,9 milionu tun. Není ale nejlepší kvalita. „Dělali jsme si vlastní monitoring kvality, bylo analyzováno šest tisíc vzorků. Ukázalo se, že 56 procent z celkového množství odebraných vzorků je pro nás rizikových. Váže se to k porůstání obilí, což zákonitě snižuje kvalitu,“ řekl Pavel Filip, předseda dozorčí rady Svazu průmyslových mlýnů. Podle něj mají velké mlýny zajištěnou potravinářskou pšenici na celé další období, menší subjekty ale tak na tři měsíce dopředu.

Složitá je situace u žita. „Odhadovali jsme 30 až 40 tisíc tun vyhovující kvality, potřebujeme víc. Pekárny začaly používat přípravky, zahraniční společnosti dávají na trh náhrady žita. Je to třeba pražený ječmen,“ uvedl Filip. Zatím se žito zpracovává. Tuna žitné mouky se prodává za 7000 Kč, bude dál mírně vzrůstat, což se nutně projeví na ceně pečiva s jejím obsahem .

Na intervenčních skladech unie je minimum obilí

A jaká je skutečnost u intervenčních nákupů obilí? Do skladů Evropské unie prodaly obilí pro intervenční účely z pětadvaceti zemí jen tři státy. Celkem je na intervenčních skladech unie jen šestnáct tisíc tun obilí. „Z toho plyne jediné, do další sklizně půjdeme s prázdnými sklady,“ prohlásil Kubiš. Evropa se tak zbavuje přebytků a pro zemědělce je to dobrá zpráva, protože cena nebude tak kolísat a neměla by jít na loňskou úroveň, kdy se obilí zpeněžovalo za 2000 až 2700 korun za tunu. Hrozila by ztráta konkurenceschopnosti a nezájem o tuto plodin by se stupňoval. Navíc se u obilí počítá s větším využitím pro bioplynové stanice a mělo by sloužit i na výrobu biopaliv.
Zemědělci na komoditní radě kritizovali energetický program EU, který sice počítá s tím, že by se v roce 2013 mělo využívat až 8,5 procenta energie z obnovitelných zdrojů, ale nejsou pro to reálné základy. To dnes vidí už i komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová a hovoří o přehodnocení tohoto programu a jeho zreálnění. „Toto číslo by totiž ve svém dopadu znamenalo, že by se na 20 procentech veškerých ploch musely pěstovat energetické plodiny a přitom Evropa je z padesáti (čeho??) dováží,“ uvedl Josef Kubiš. „Tuto strategii je třeba skutečně přehodnotit,“dodal.

Obilí na polích po cukrovce?

Jinak zemědělci nepočítají s ústupem od pěstování obilovin, je tomu naopak. Vidí právě pro obiloviny šanci využít uprázdněných ploch po cukrovce. Té ubude vzhledem k rozhodnutí Eastern Sugar zavřít v ČR tři cukrovary, zejména na Moravě. Zatím se obilí pěstuje na ploše 1,6 milionu hektarů, z tohoto důvodu by se plocha mohla rozšířit. Josef Kubiš vyjádřil ale pochybnost. „Dnes se vzhledem k dotacím udíleným na plochu nejvíce vyplácí odcházet od intenzivní výroby a jednoduše zatravnit a brát podporu na LFA. Intenzivní výroba se vzhledem k této politice EU stává nekonkurenceschopnou,“ posteskl si Kubiš a vypočítával komodity, od nichž se z těchto důvodů postupně ustupuje. Je to mléko, vepřové maso, drůbež a přibývá dalších komodit.

Otazník zatím visí i nad možností vyrábět biolíh z obilí. Vláda dosud nebyla a není schopna stanovit pro biopaliva jasná pravidla a málokdo souhlasí i se současným postupem vyrábět biopaliva bez jakékoli podpory. Jak z anket Agrární komory ČR vyplynulo, je to výhodné jedině pro ČEPRO. Proto tato naděje na lepší a větší využití komodit k těmto účelům není až tak žhavá.