Kromě toho bude muset čelit rumunské (a bulharské) zemědělství celé řadě omezení a zákazů. Pro naše firmy se otevírá velmi perspektivní trh jak v oblasti přímých dodávek a technologií, tak i v možnostech kooperaci a vlastních investic do oboru s možností následná expanze na třetí trhy.
 
Podle tvrzení předsedy Unie drůbežích chovatelů (UCPR) Ilie Vana (1.sg. Van) potřebuje tento obor investice zhruba v objemu 700 mil. EUR, aby se firmy přizpůsobily podmínkám a normám EU. Je to zhruba stejná částka, jako byl obrat trhu vloni, ten má letos přidat 16% a v příštím roce dokonce 40% a dosáhnout tak zhruba jedné miliardy EUR v roce 2007. Investice do oboru dosáhly podle dalších zdrojů v letech 2003-2005 kumulativně jen
117 mil. EUR. a vletech 2006-2007 se odhaduje objem cca. 170 mil. EUR.
 
Z hlediska celkového objemu trhu u živého drůbežího masa se ke konci roku 2006 předpokládá číslo 310 000 tun, zatímco u poraženého 242 000 tun. V roce 2013 by to ale mělo být již 528 000 tunu živého a 412 000 tun u poraženého. Co se týče dovozů drůbežích výrobků, ty by měly oproti loňskému roku mírně klesat a na konci roku dosáhnout hodnoty 150 000 tun. Spotřeba na hlavu se odhaduje na 20,7 kg/obyvatele.

Velké problémy musí řešit tento obor v souvislosti s ptačí chřipkou, kdy po loňských a letošních potížích s vývozem budou některá omezení přetrvávat i po vstupu do EU, tentokrát z důvodů nevyhovění normám EU. Podle tohoto nařízení EK tak nebude moci Rumunsko či Bulharsko vyvézt mimo svoje území do EU žádné výrobky živočišného původu vyrobené před 1.l.2007, které nevyhovují sanitárním a veterinárním normám. Ty mohou být prodávány na místním trhu, ne však déle než do konce roku 2007. Kromě toho bude Rumunsku zakázáno do EU vyvážet ke konci roku 2009 též produkci zhruba 400 farem vyrábějících masné, rybí a mléčné výrobky, které nevyhovuji potravinářským bezpečnostním standardům. Více jak polovině rumunských mléčných výrobců pak nebude z obdobných důvodů umožněno do EU vyvážet od poloviny roku 2008 své výrobky, pokud nesplní, a pro místní trh je budou muset navíc speciálně označit.

Komentář: Rumunské zemědělství které stále přispívá k HDP země cca. 12-13%, ale v němž pracuje téměř třetina obyvatelstva, se nachází ve velmi složité situaci a kromě velkých obtíží s přizpůsobením se evropským normám se musí vypořádat především s vlastní roztříštěností, neefektivitou a zastaralou technickou základnou, navíc mu drtivou ránu zasadila v minulém období rovněž ptačí chřipka. Většina čerstvých (nejen) potravin je tak především z dovozu (Turecko, Bulharsko, Španělsko, ale třeba i Polsko) a to i v plné sezóně. Také proto mají naše firmy stále poměrně slušné šunce se na zdejším trhu prosadit a to nejen přímými obchodními vztahy, respektive dodávkami finálních výrobků, ale též vhodnými výrobními aliancemi. V této oblasti jsou v nejbližším období zajímavé zejména menší nebo střední podniky, které se musí výrobně přizpůsobit normám EU a kterým hrozí jinak zánik, ač třeba jejich výrobní profil z dalších hledisek není nezajímavý. Mnoho takových podniků je zejména v mlékárenství a ve zpracování masa. Obchodní komory většiny žup jsou připraveny všem zájemcům poskytnout obratem soupis firem, které nabízejí partnerství. Podle zkušeností firem, zejména z některých zemí EU (GER, NL, ITA, GRE), které v posledních měsících či letech trh testovaly a nakonec zde investovaly (Friesland, Hochland, Campofrio, Loulis, Danone aj.), není volba partnerů věc nikterak jednoduchá a není vůbec snadné rozhodnout, zda koupit a přebudovat výrobní jednotku či zda se místo toho rozhodnout pro stavbu na zelené louce. Případů z obou přístupů je mnoho. V každém případě je rumunský trh pro naše firmy z tohoto hlediska velkou příležitostí; která se nebude již opakovat.

Zdroj: ZÚ Bukurešť