Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35110 lidí


apic-ak.cz, 18. prosinec 2006
Vůně venkova, ne spáleniště

Na staročeskou zabijačku v jedné vsi v západních Čechách se nás sjelo tak třicet Pražáků. Jak se ukázalo, každý  z této skupiny pozvaných hostů má své venkovské kořeny. Pár nás bylo z Vysočiny, hodně od Plzně a někteří z jihu republiky, nikdo ale  neměl předky zemědělce.

Přesto se vzpomínalo na to, jak dědeček s babičkou chovali prase, jiní měli na dvorku pár krůt a hus a nebo další zase králíky. Řeč byla o jídle a o dobrotách ze dvorků.

Najednou kdosi položil otázku, jak je tomu vlastně s našimi zemědělci a co by se stalo, kdyby někdo z nich nechtěl dotace a začal si vysévat a dojit co by a jak by chtěl. Když přece nechci být na někom závislá, tak mi nemá ten dárce, sponzor, co diktovat a nařizovat, ubezpečovala ostatní mladá žena, která působí jako režisérka v televizi. Jistě měla pravdu,ale bohužel jen částečně. Ono dnes už takřka nelze být nezávislým a jen tak si konat jak se mi líbí a jak bych chtěl, v zemědělství to platí dvojnásob.

Snažila jsem se mladé kolegyni ze sdělovacích prostředků vysvětlit, že to není tak v zemědělství snadné. Zemědělec nemůže jednoduše dojit víc než jakou má přidělenou kvótu z Bruselu. Nemůže se prostě rozhodnout, že na veškerou výměru dá řepku jen proto, že se mu zdá být zrovna výhodnou plodinou. Je v určitém řetězci a jednoduše si nemůže jen tak dělat co by chtěl. A to ani v případě, že hospodaří na loukách kde má určité stádo a bere dosud podporu  na toto hospodaření v podhůří. Když ji odmítne, bude sice prodávat maso na jatky dál, ale těžko bude jen z tohoto příjmu živ, má mnoho výdajů, o nichž člověk z města a nezemědělec ani netuší a bez podpor, které jiní budou dál pobírat ztratí konkurenceschopnost.

Ale když právě tito lidé přestanou hospodařit, protože se jim to přestane vyplácet, co budou dělat,rozjímala dál kolegyně na návsi menší pohraniční obce, uprostřed lahodných vůní zabíjačky a dívala se směrem ke kopečkům. Budou sekat příkopy, jak onehdy slyšela  „dobrou“ radu kohosi z města, který se vyjadřoval k venkovu? Nebo začnou vyrábět panenky s kukuřičných listů a na kruhu keramické hrnečky a panáčky? Jó dámy, ono to tak jednoduché není, přidali se  do debaty dva sotva pětatřicátníci , oba starostové.Jeden místní a druhý  až od Liberce. Venkov byl odjakživa spjat se zemědělstvím a s přírodou a k ní se musíme obracet, chceme-li sehnat pro naše lidi práci. Zatímco ten z Liberecka začal sám,aby šel příkladem, s ekologickým zemědělstvím a dokáže zaměstnat ty, kteří by si sami práci nedokázali obstarat, druhý pomýšlí na ovce a věří, že se pár místních zaměstná při opravě kláštera z projektu na obnovu venkova. Ani on zemědělce nezatracuje a hovořil o užší spolupráci obce s nimi, mluvil taky o tom, co všechno společně dokáží. A že oba  hovořili s úctou  o různých akcích agrární komory , které jsou vždy na obhajobu tuzemského zemědělského prostoru. To si pište, že ano. Bylo by to snad i určité zrádcovství nechat si od jiných  odkrajovat a obírat vlastní ovečky, zamudroval jeden z nich. A tak věřme, že i laici chápou význam věcnosti, s níž tato organizace hájí zájmy českých zemědělců,ale i českého venkova, kam tato bohulibá činnost odjakživa patřila.

Na prahu nového roku si proto držme jen palce,aby žluť z našich polí na jaře nezmizela a krásné lány obilí, které v červnu tak pěkně zlátnou, nevyměnily průmyslové zóny a skládky s odpadem ze sousedních zemí, který tak pěkně hoří, zvláště když je v opuštěných silážních jamách. To snad nikdo z nás nechce.


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 397
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář