- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Tisková konference k biopalivům organizovaná Agrární komorou ČR dne 4.4.2007
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) je dobrovolným sdružením petrolejářských společnosti, které podnikají v těžbě, dopravě, skladování a zpracováni ropy, výroby a distribuce ropných produktů, jakož i jejich dovozu a vývozu.
Byla založena v roce 1992 a v současné době má 17 členských firem. Posláním asociace je především ochrana a prosazování oprávněných zájmů členských firem. Podíl na trhu všech rafinérských produktů měly členské firmy v roce 2006 88% a na počtu veřejných čerpacích stanic 45 %.
Petrolejářský průmysl se na užití biopaliv začal připravovat od roku 2003 v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES. Od samého začátku konstatoval, že užití bioapliv podporuje a že se cítí být článkem jejich využití, nemůže však být organizátorem. V současnosti jsou potřebná mísící zařízení vybudována a odzkoušena v rafinériích a.s. Česká rafinérská a v rafinérii a.s. PARAMO. V distribuční společnosti a.s. ČEPRO bylo na jednom terminálu zařízení odzkoušeno v květnu 2006 a v současné době jsou zařízení dokončena nebo se dokončují na dalších vybraných terminálech.
V okamžiku stanovení povinnosti používat biopaliva bude petrolejářský průmysl vyrábět nízko koncentrované směsi biosložek (bioetanolu a MERO) s motorovými palivy v sortimentu a kvalitě podle Evropských norem.
Za problém považujeme, že vláda ČR zrušila v září minulého roku jakoukoliv ekonomickou podporu užití biosložek v dopravě, přičemž možnost podpory je dána jak evropskou směrnicí 2003/96/ES, tak logikou věci vyplývající z faktu, že biosložky (jak bioetanol tak MEŘO) jsou v řádu o 8 až 12 Kč za litr dražší než je aktuální cena benzinu a motorové nafty. Navíc se ještě jedná o náklady na mísení a případnou úpravu motorů vozidel. Ekonomická (daňová podpora) je pro ČR navíc ještě citlivá v tom, že existují daňové úlevy v okolních zemích odkud se k nám dováží 35 % spotřeby motorových paliv. Dovozci mohou využít domácí podpory k nastavení nižších cen při dovozu na náš trh a vytvořit tak nerovné podmínky pro tuzemské výrobce a získat neoprávněnou výhodu.
Proto navrhujeme obnovit jednání o ekonomické podpoře užití biopaliv v dopravě a to nejlépe daňovou úlevou tak, jak je tomu ve většině zemí EU a zejména zemí sousedících s ČR. Od samého začátku tvrdíme, že podpora by neměla být překompenzovaná (měla by tedy odrážet pouze rozdíl cen biosložek a fosilních paliv) a může být dočasná pro nastartování programu a alespoň do doby, pokud bude platit v okolních zemích.
Petrolejářský průmysl nemůže rozdíl cen kompenzovat ve svých nákladech neboť při současných objemech spotřeby, rozdílu cen a předpokládaném objemu použitých biosložek se jedná ročně o stovky milionů korun, které by ohrozily výsledky hospodaření firem. Promítnutí do maloobchodních cen považujeme za nesystémový krok. Výše podpory se v čase může měnit v závislosti na světové ceně ropy a produktů. V případě, že budou vysoké ceny biosložek a nebude kompenzace, je možné, že petrolejářský průmysl bude hledat levnější zdroje á to i za cenu dovozu.
Proč ČR biopaliva nevyužívá jako okolní stá/y EU
ČR měla v minulých letech (2000-2004) slušný náskok ve užití biopaliv v důsledku výroby a distribuce směsné nafty (spotřeba až 220 tis. tun za rok), což představovalo náhradu fosilních paliv ve výši cca 1,4 % hmotových celkové spotřeby. Produkt se dobře prodával ve vymezeném segmentu vozidel u stovek čerpacích stanic. Důvodem byla cena směsné nafty, která byla díky ekonomické podpoře (dotace výrobcům, nižší DPH, nižší sazba spotřební daně) o cca 2 koruny za litr nižší než cena fosilní nafty. Podpora byla postupně odbourána (naposledy byla od 1.1.2007 zrušena nižší sazba spotřební daně), takže dnes je litr směsné nafty o 2 koruny dražší než je cena čisté fosilní nafty. Směsná nafta je tak dnes neprodejná. V okolních státech díky daňové podpoře se program využívá nebo začíná využíval. Např. díky podpoře biopaliv v SRN dosáhla tato země podílu v roce 2005 3,75 %.
Proč naše vláda dosud nestanovila potřebné mantinely pro aplikaci biopaliv praxi
Za problém považujeme formát podpory biopaliv. Není shoda v otázce zda biopaliva podporovat a kterou fázi využití podporovat. Byl a je dále problém ve slučitelnosti naší legislativy s evropskými předpisy. Naše legislativa je neprovázaná, vzájemně si odporuje a není provázaná. Dále chybí kvalitní a ověřené informace.
Podle našeho názoru chybí v tuzemské koncepci biopaliv využití a podpora vysoko koncentrovaných paliv (směsná nafta, palivo ESS) a čistých biosložek (MEŘO - FAME). Tato paliva mají řadu výhod, ale vyžadují ekonomickou podporu a v případě čistých biopaliv vytvoření technických podmínek.
Praha, 4.4.2007
ČAPPO (M. Podrazil)