Zemědělský výbor se podle předsedy Jiřího Papeže (ODS) zabýval novelou zákona o ochraně ovzduší v minulém týdnu, ale projednávání přerušil a vrátí se k němu tuto středu. Do té doby mají být soustředěny všechny pozměňovací návrhy.

"Musíme mít na paměti nutnost splnit cíl pro tento rok, a sice dosáhnout podílu biopaliv na spotřebě pohonných hmot v ČR ve výši 1,63 procenta energetického obsahu, jak jsme to oznámili Evropské komisi. Navíc je nezbytné, abychom si vyzkoušeli systém již letos, pokud ho chceme naplno spustit od příštího roku," soudí Gandalovič.

Dalším důvodem pro dřívější zavedení povinnosti přimíchávat metylester řepkového oleje do nafty je podle MZe předpokládaná vyšší sklizeň řepky v letošním roce. Zemědělci totiž počítali s tím, že biopaliva se začnou přidávat do benzinů již od letošního pololetí, a řepku pro letošek zaseli na větší výměře. Pole s touto plodinou se meziročně rozrostla o desetinu, a navíc se očekává nadprůměrný výnos. Agrární komora již dříve varovala, že odložení programu biopaliv může vést ke zhroucení trhu s řepkou.

Zatímco MZe dřívější start přimíchávání biosložky do nafty podporuje, zástupce ministerstva průmyslu a obchodu na dnešním jednání zemědělského výboru sněmovny se zářijovým termínem nesouhlasil. Podle něj není například hotová potřebná legislativa včetně kontrolního systému, a také není systémové prosazovat jen jeden druh biopaliva. I přítomná zástupkyně Generálního ředitelství cel varovala, že termín je pro celníky problematický, protože nemají vypracované kontrolní mechanismy ani připravený potřebný software.

Sdružení pro výrobu bionafty podle Petra Jeviče dřívější termín požadovalo a snahu MZe v tomto směru vítá. Mimo jiné proto, že během roku mají být dokončeny dva velké závody na výrobu metylesteru a domácí kapacita se zvýší ze 190.000 až na 350.000 tun za rok. Proto je podle Jeviče žádoucí rozšířit co nejdříve odbyt i na domácím trhu. Zatím jde drtivá většina domácí produkce na vývoz.

Přidávání biopaliv do benzinu a nafty mělo původně začít od letošního července. Vláda odklad zdůvodnila potřebou dobře připravit kontrolní systém. Biosložky se totiž nemají povinně přidávat plošně do každého litru pohonných hmot, protože by to odporovalo evropským směrnicím, které se týkají diskriminace fosilních paliv. Přimíchávání má být objemové, kdy subjekty dodávající pohonné hmoty musejí z celkové dodávky nahradit stanovený podíl biopaliv. V roce 2008 má jít nejméně o dvě procenta.

Při tomto systému je ale kontrola podstatně obtížnější. Podle prvního náměstka MZe Ivo Hlaváče není takový problém u metylestesteru, jako u biolihu, který se bude přidávat do benzinů.

Výrobcům biosložek se neustálé průtahy nelíbí. "Stát do této chvíle nebyl schopen vytvořit podmínky pro nastartování programu biopaliv," uvedl  generální generální ředitel Cukrovarů TTD Oldřich Reinbergr. Firma vybudovala závod na výrobu bioetanolu, jehož produkci zatím plně směřuje na export. Jak Reinbergr uvedl, denní kapacita výroby je 2 500 hektolitrů bioetanolu, což je zhruba jeden milion  hektolitrů za rok.Ročně se pro tento účel zpracuje přes milion tun cukrové řepy a dodavatelé,na 500 pěstitelů řepy, jsou z nejprodukčnějších oblastí, kde by se produkce cukrovky jinak  kvůli pozastavení činnosti tří cukrovarů Eastern Sugar zastavila. „Investovali jsme do nového lihovaru na bioetanol  1,3 miliardy korun a  argumenty státu , že nemáme kontrolní mechanismy, obáváme se dalších podvodů a korupčních skandálů, nebo že nemáme zemědělce, zemědělské plochy a výrobní kapacity jsou nepřijatelné a nepravdiví,“ řekl na tiskové konferenci Oldřich Reinbergr.

Producenti biopaliv i petrolejáři kritizují také rozhodnutí vlády biopaliva nedotovat. "Na jejich rozjezd by stát měl zavést podporu," řekl ředitel úseku jakosti společnosti Benzina Václav Loula s tím, že petrolejáři to budou ještě prosazovat.

Protože jsou biopaliva při současné ceně ropy dražší než benzin či nafta, může jejich přimíchávání bez dotací zdražit pohonné hmoty dle odhadů řádově o desetihaléře.