Družstvo Ekover vzniklo nedávno. „Začátek provozních zkoušek granulace rostlinného odpadu se datuje do února roku 2003,“ říká předsedkyně tohoto podniku Ing. Hana Marešová. Vysvětluje, že v prvopočátcích šlo o ono příslovečné „z nouze ctnost“. Družstvo Březovice na Mladoboleslavsku se potýkalo s výrobou a jen stěží se dařilo udržet ekonomiku nad vodou. Klasické problémy s konkurenceschopností, které se prohloubily po vstupu České republiky do Evropské unie. Zná je valná část zemědělských firem. Pokud nechtěli místní skončit s hospodařením, museli zapřemýšlet, jak obstát, v čem vyniknout.

Družstvo má 1900 hektarů zemědělské půdy, jsou to lány, které produkují nejen obilí, ale i odpad, slámou počínaje a konče vším, co zbude po vyčistění zrna. Místní se specializovali na obiloviny a čím dál více zjišťovali, že roste spotřeba ochranných prostředků proti houbovým chorobám, plevelům, ale i škůdcům a půda se tak pozvolna stává mrtvou, málo úrodnou. Co víc, v posledních letech se do ní dostalo tolik chemie, že by byl zázrak, kdyby rezidua herbicidů a pesticidů nebyla v obilí, mouce a následně pečivu.

Podle místních odborníků se jde snazší cestou a neuvažuje se o tom, že některé odrůdy obilnin jsou v určitých podmínkách méně zranitelné a nepotřebují takové dávky ochranných prostředků. „Praktické dvacetileté zkušenosti s polním pěstováním ukazují, že vhodné odrůdy, jako jsou třeba ze pšenice Mironovská, Zdar, Regina a ze žita odrůda Daňkovská, z jarního ječmene odrůda Rubín a z řepky Slapská Stela, během růstu houbové choroby téměř nenapadají. Navíc jejich zrno lze použít v dalším roce k setí, aniž bylo klasicky namořeno. Jednoduše řečeno, při použití vyjmenovaných odrůd se uplatnění chemie v zemědělství minimalizuje a půda se postupně ozdravuje. A když se takové obilí používá ke granulaci na palivo, pole se bez chemického ošetření skoro obejdou.

Šetrné zacházení s půdou
„Systém výroby Ekover z obilovin a olejnin pro nepotravinářské využití řeší důsledně otázku šetrného zacházení s půdou, zvyšování její úrodnosti a nepoužívání jedovatých látek při pěstování těchto plodin,“ konstatuje ředitel družstva Ing. Lubomír Verner, který v sobě nezapře zemědělce. Vyzvedá druhotný význam výroby ekologického paliva, i když v budoucnosti bude stejně důležitý jako výroba topiva. Na tak velké výměře družstva se totiž nebude pěstovat jen „palivo“, ale na části výměry, již ekologicky pročištěné půdě, se bude pěstovat obilí i pro lidskou spotřebu k potravinářským účelům. Pozemky se budou měnit pro tyto dva účely a hony s potravinářskou pšenicí po roce vymění zase osivo třeba tritikale nebo řepky pro pozdější zpracování úrody na granule.

"Po uplynutí prvých zhruba tří až pěti let pěstování a sklizně výše uvedených plodin popsaným způsobem dojde díky sklizni veškeré nadzemní hmoty k významnému snížení zásoby semen plevelů v půdě. Celou výměru polí v systému ekologického pěstování plodin lze využívat například z 25 až 30 procent plochy pro osev potravinářských plodin a zbylých 70 až 75 procent plochy pro pěstování plodin k výrobě paliva,“ upřesňuje Verner a dává tři doporučení. Půdu je dobré zpracovávat klasicky podmítkou, volit jen vhodné odrůdy s vyšším stéblem, sít nemořené osivo a nepoužívat stejně tak žádnou chemii proti plevelům, houbovým onemocněním a škůdcům. „Jde to, máme to vyzkoušené a výsledky jsou vynikající,“ libuje si Verner.

Velkoodběratelé si libují
Po malém agronomickém zamyšlení a několika radách dává Lubomír Verner již k dobru zkušenosti s několikaletým využíváním granulí. Těmi se vytápí rodinné domky v Březovicích, kde je sídlo družstva, jehož společnost Ekover má už na 37 provozních jednotek, licenčních, po celé republice. V roce 2003 vše začalo. Tehdy proběhly první zkoušky se spalováním granulí z rostlinného odpadu. V té době se ještě vyráběly na starém granulátoru TL 600 z Továren mlýnských strojů Pardubice, ale zároveň se již nové zařízení „dopilovávalo“ ve firmě Soma z Lanškrouna, která záhy dodala matrice a dnes je již doslova chrlí ve velkém.

O dva roky později Ekover již uzavíral smlouvy s velkoodběrateli, jako jsou ČEZ, Ško-energo Mladá Boleslav, Plzeňská teplárenská, Dalkia a další. Souběžně s tím se ale vytápí téměř celé Březovice. „V našem případě neplatí, že by kovářova kobyla chodila bosa,“ usmívá se Hana Marešová a dodává, že i její rodinný domek vyhřívá palivo Ekover. Libuje si, je to pohodlné a navíc jde o velmi čisté topení. „Nad komínem nevidíte ani obláček, natož nějaký dým. Není třeba ani žádných odlučovačů, je to skutečně velmi čisté topení,“ říká.

Topná sezóna vyjde na devět tisíc korun
Na svém příkladě nás uvádí do reality. Jeden metrák paliva, granulí, stojí 150 korun. Rodina má ráda teplo a nešetří, ani „neživoří“ v polochladu. Za topnou sezónu se prožene kotlem na šest tun granulí a když si vše vynásobíme, zjistíme, že rodina Marešova vydá za teplo devět tisíc korun. „Jsme trochu zimomřiví a někdy si přitápíme i za sychravých letních nebo podzimních dní, skutečně nijak nešetříme,“ dodává majitelka domku i spolumajitelka licence, kterou Ekover licenční smlouvou přenechává zájemcům. A že jich v poslední době přibývá, libují si místní. Jak by také ne, když tato výroba granulí a tepla je tak lukrativní.

Protože jde o produkci biopaliva, dostává takový producent dotaci. Na jeden hektar s pěstováním tritikale získá 6260 korun. Zisk bez dotace je z hektaru v průměru 3700 korun a s dotací bezmála 10 tisíc korun, to už je slušné. Jelikož jsou místní zkušení zemědělci a umí to s obilím, vědí kterou odrůdu zasít na jaké pole, dokáží na každém hektaru vyprodukovat v průměru osm tun zrna a slámy, což je shodné s celorepublikovým průměrem. Na pěstování biopaliv téměř nepoužívají chemické prostředky, tím se jim pronikavě i snižují náklady a tak technologie, která není levná, se jim o to rychleji zaplatí.

Návratnost investice do dvou let
„Pořizovací náklady na granulační linku byly čtyři miliony korun,“ říká Verner. Dodává, že lze požádat o dotaci ve výši 50 procent, což jsou dva miliony korun. Jde o podporu využití obnovitelných zdrojů energie. „Když budu citovat jediný paragraf zákona z roku 2005, říká se v něm, že je nutné vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši osm procent k roku 2010,“ dodal Verner.

Společnost nejen u nás, ale v celé Evropské unii tyto aktivity podporuje a kdo na ně zareaguje, dělá dobře. Ekover to svou činností prokazuje. Průměrná roční produkce jedné výrobní linky je pět tisíc tun paliva. Zisk z jedné tuny je spočítaný na 410 korun, z celkového množství je to tedy 2 050 000 Kč. To je už krůček k výpočtu návratnosti investice, která běžně u dobrých a výkonných technologií bývá tak kolem pěti let. Návratnost granulační linky Ekoveru je půldruhého roku, což je bez nadsázky úžasné.