Kdo má jen trochu snahu sledovat agrární vývoj ve světě, velmi dobře ví, že tuto skutečnost ovlivní hned několik faktorů.

Bezprostředně nízká úroda obilí na Ukrajině, v Americe, vyčerpané zásoby obilí v Evropské unii a velký boom biopaliv ve světě, to jsou základní důvody neodvratitelného růstu cen.

Nebezpečí růstu inflace

Není divu, že se zahraniční ekonomové obávají toho, že dlouhodobý růst cen surovin by mohl mít negativní dopady na inflaci, kterou se dařilo od devadesátých let díky globalizaci držet pod kontrolou. Nebezpečí inflace zvýraznily poslední události v Německu, kde se v červnu zvýšily ceny mléka o více než deset procent a koncem července mlékárenská asociace upozornila, že ceny mléčných výrobků se zvýší kvůli drahému krmnému obilí až o 50 procent. K růstu cen potravin přispějí i nedávné povodně ve Velké Británii.

Na německém maloobchodním trhu sice vládne ostrá konkurence, obchodní řetězec Lidl s diskontními prodejnami však již oznámil, že zdražení se tentokrát dotkne i spotřebitelů. „Po mnoha letech stabilních cen mléka jsme byli nuceni upravit ceny některého zboží,“ řekl zástupce prodejen Lidl, který nechtěl být jmenován.

Světové zásoby obilí klesají

Ceny rostou i v zemích sousedících s Českou republikou. Zdražení již ohlásili polští pekaři, jimž se ceny mouky zvedly o 15 procent, a čeká se další nárůst. V Maďarsku na ceny působí neúroda v důsledku sucha, což zvýšilo ceny obilí proti loňsku na dvojnásobek. Maďarští výrobci masa uvedli, že rostoucí náklady na krmiva povedou ke zdražení masa o 15 až 30 procent.

Agrární komora ČR zatím počítá podle jejího šéfa Jana Veleby zhruba s desetiprocentním zdražením potravin. „Je to jev neodvratitelný,“ potvrdil tento názor Zdeněk Kubiska, který je ředitelem ZZN Pelhřimov a zároveň je ze své pozice i členem Evropské asociace krmivářů. Účastnil se nedávno jejího výročního zasedání v Portugalsku a i tam zazněly důvodu růstu cen potravin. „Světové zásoby obilí jsou nejnižší za posledních pětadvacet let. Letošní úroda není ve světě ani průměrná a tak se počítá s dalším poklesem zásob obilí,“ uvedl Kubiska. Na zasedání zazněl i další důvod růstu cen potravin, má název bioetanol a podpora jeho výroby v Americe.

Amerika silně dotuje producenty bioetanolu

Kongres již potvrdil americkou energetickou koncepci, na jejímž základě se předpokládá, že výroba etanolu z obilnin musí vzrůst ze současných čtyř miliard galonů (18 miliard litrů) na dvojnásobek do roku 2012. Pro naplnění tohoto plánu farmáři a velké zemědělské koncerny, například ADM nebo David Rockefeller, dostávají obrovské státní dotace k pěstování obilí pro tyto účely, nikoli pro potravinářský průmysl. Producenti etanolu na území USA dostávají v současnosti 51 centů za galon (4,54 litru). Většinou jde o rafinérie, které mísí tento produkt s extrakty fosilních paliv, jako je benzín.

Výsledkem této proetanolové dotační politiky vlády USA je, že petrochemický průmysl investuje mnoho času i peněz do nových zařízení, výhradně určených pro výrobu bioetanolu, ne nepodobných ropným rafinériím. Počet takových rafinérií nyní ve výstavbě daleko převyšuje celkový počet již existujících ropných rafinérií, postavených v průběhu minulého čtvrtstoletí. Jakmile budou dostavěny, poptávka se po obilí během příštích dvou až tří let zdvojnásobí.

Reakce na proetanolovou politiku

Tuto situaci samozřejmě monitoruje Čína. Právě z obav nedostatku potravinářského obilí v příštích letech pozastavila výstavbu některých lihovarů na bioetanol.

I Evropská unie na tuto hrozbu zareagovala a kdo působí v zemědělství, má jistě na paměti nedávný výrok samotné komisařky pro zemědělství Mariann Fischerové Boelové k uvolnění půdy ležící nuceně ladem. Byla povinně před časem uvedena do klidu. Po zralé úvaze má být ale znovu oseta.

Obava z propadu živočišné produkce

Tato situace se nepříznivě promítne do živočišné produkce a její ekonomiky. Zdeněk Kubiska doložil, že se produkce prasat a drůbeže propadla na Slovensku, v České republice a Maďarsku. Lépe jsou na tom Poláci a naopak roste v sousedním Německu, Rakousku i ve Francii.

„Ceny krmných směsí porostou, a tím se zvýší náklady na produkci drůbeže i prasat,“ uvedl Kubiska. Podle jeho slov se tuna krmných směsí pro prasata zvýší o 800 korun a pro drůbež o 600 korun. Pokud se nezmění farmářská cena, za níž nakupují masokombináty jatečná zvířata a drůbež, dojde k výraznému útlumu české živočišné produkce.

Eugenie Línková, 9. srpen 2007