Při dostatečné vlhkosti probíhá podzemní infekce výhonů klíčícími sporangii. Patogen prorůstá do nadzemních částí rostliny a za příznivých podmínek dochází na vegetačním vrcholu rostliny k fruktifikaci. Vzdušným prouděním se sporangia šíří na jiné rostliny bramboru nebo do okolních porostů, které infikují.

K infekci je nutné, aby listy zůstaly tři až čtyři hodiny vlhké. Suché periody s méně než 70% relativní vzdušnou vlhkostí brání dalšímu napadení. Pokud potom později v průběhu infekce nastanou intenzivní srážky, mohou se sporangia dostávat do půdy a na nově vytvořené hlízy a po vstupu poraněními vyvolávat hnědou hnilobu.

Vyšší teploty vedou k vyšší agresivitě patogena

Agresivita plísně bramborové v posledních 10 až 15 letech vzrostla. V důsledku sexuální rekombinace se vytvořil nový kmen (13 A2). Ten potlačil dosud známý kmen A2. Vyznačuje se tím, že snáze přežívá zimu a může vyvolávat infekci již od 13 °C. V důsledku zkrácení latentní fáze může tento patogen dokončit několik vývojových cyklů za sezónu. Tak disponuje ještě vyšším infekčním potenciálem. Tento kmen může překonat odrůdově specifické rezistenční vlastnosti. Proto je potřeba právě méně náchylné odrůdy bramboru intenzivně kontrolovat. Kromě toho je nový kmen rezistentní vůči účinné látce metalaxylu (např. fungicid Ridomil).

Odborníci diskutují také alternativu, že vyšší agresivita patogena je způsobena povětrnostními vlivy. Za hlavní příčinu jsou přitom považovány vyšší teploty.

Top Agrar, 2009, č. 5, s. 52–53

Zdroj: ÚZEI, 25.05.2009