- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Akademie věd podpoří GM kukuřici
Akademie věd podpoří GM kukuřici
Akademie věd podle České televize podpoří pěstování geneticky modifikované kukuřice, případně i jiných plodin. V dlouhodobém výzkumu nezjistila jejich nepříznivý vliv na životní prostředí. Televize to uvedla v sobotu ve své hlavní zpravodajské relaci. Se závěry vědců ale podle ní nesouhlasí ekologické organizace.
Vědecká poradkyně organizace Greenpeace Magdalena Klimovičová uvedla, že podle nich jde o lobbistickou aktivitu části vědecké obce, která se snaží prosadit zájmy biotechnologických společností. Ekologové se obávají zejména zdravotních dopadů geneticky modifikovaných rostlin, někteří odborníci zase mají dojem, že by jejich pěstování způsobilo vznik vysoce odolných plevelů.
Představitelé akademie věd tyto obavy odmítají s odkazem na mimořádný rozsah svého výzkumu. "Je to dlouholeté opakování na stejném místě, čili můžeme srovnávat a vyloučit vlivy dešťů, teploty a všeho ostatního naprosto věrohodně, dám ruku do ohně," řekl stanici ředitel Biologického centra Akademie věd František Sehnal.
Výzkum, jehož závěry již podle České televize přivítala Agrární komora, shrnuje Bílá kniha, kterou vědci veřejnosti představí tento týden na evropské konferenci o bezpečnosti potravin v Berlíně.
Předpisy Evropské unie v současnosti povolují z geneticky modifikovaných plodin pěstovat pouze kukuřici, a to za velice přísných podmínek. Takzvanou Bt kukuřici v loňském roce pěstovalo sedm zemí EU na ploše zhruba 107.000 hektarů, když jednoznačně největším pěstitelem zůstalo Španělsko, Česku patřila druhá příčka.
Celosvětově se geneticky modifikované plodiny podílejí na světových plochách již jednou desetinou a odborníci očekávají do budoucna další výrazný nárůst jejich podílu.