- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Soběstačnost ČR u vepřového masa klesá
V případě, že se alespoň částečně nevyrovnají podmínky tuzemských chovatelů s chovateli z Evropské unie, klesne letos soběstačnost naší země u vepřového masa pod 50 procent. Informoval o tom dnes v Brně prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
Před vstupem země do EU v roce 2003 přitom naši chovatelé pokryli celý domácí trh a zhruba pětinu masa vyvezli.
"Stavy prasat v Česku loni klesly o pětinu na dva miliony. Stejným poměrem vzrostl dovoz vepřového ze zahraničí. Důvod je ten, že obchodní řetězce tlačí v krizi ceny masa dolů. Zpracovatelé masa tento tlak přenášejí na chovatele. Ti pak musejí prodávat kilo masa v živé váze za 25,70 korun, náklady se přitom pohybují kolem 30 korun," řekl Veleba.
Podle něj se na trhu s vepřovým masem schyluje k takzvanému česnekovému efektu. Pokud podíl tuzemské produkce překročí určitou míru, tak se cena dováženého masa prudce zvýší, jak se to stalo v případě dováženého česneku.
V Česku je nyní zhruba 125 tisíc prasnic, které jsou klíčové pro budoucí chovy prasat. V roce vstupu ČR do EU jich chovatelé měli dvakrát více. "Souvisí to s nerovnými podmínkami na jednotném evropském trhu. Tuzemští zemědělci dostávají na hektar půdy jen poloviční dotace oproti západní konkurenci. V Čechách ale platí specifické podmínky, chovatelé prasat nemají žádnou půdu, a proto nedostávají dotace vůbec," řekl novinářům šéf Svazu chovatelů prasat Jindřich Macháček. Úbytek prasnic a podíl tuzemského vepřového na trhu by podle něj zachránila částka 400 milionů korun, které by stát každý rok rozdělil mezi chovatele.