Portál KIS

Anketa
Zaslouží si zemědělci daňovou úlevu v podobě tzv. zelené nafty, tak jako většina zemí v EU?
Hlasovalo 35102 lidí


Jana Brázdilová, 12. červenec 2010
Volba vhodné odrůdy: úspěch pěstování
Šlechtění v současné době představuje rozhodující faktor pro zvyšování výnosů i odolnost proti stresům. Na významu nabývá též potřeba zajištění potravin s vysokou nutriční a hygienickou kvalitou. Jedním ze základních předpokladů úspěšného pěstování pšenice je volba vhodné odrůdy.


Registrace odrůd je základním předpokladem uznávání a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůd hospodářsky důležitých zemědělských a zeleninových druhů, révy a chmele. Pro pěstitele a další uživatele odrůd je registrace nejen zárukou užitné hodnoty odrůdy a odpovídající kvality rozmnožovacího materiálu, ale i zárukou ochrany zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí.
Řízení o registraci odrůdy probíhá podle zákona č. 219/2003 Sb. o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ze dne 25. června 2003, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb. a zákona 299/2007 Sb. (dále jen „zákon“).
O registraci odrůdy rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský prostřednictvím Národního odrůdového úřadu. Odrůdy registrované v České republice jsou zapsány ve Státní odrůdové knize. Pravidelně jsou publikovány v Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize a taktéž zveřejněny na webové stránce Ústavu v databázi odrůd Národního odrůdového úřadu.


Doporučování odrůd

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) byl na základě § 38 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, pověřen Ministerstvem zemědělství provádět u vybraných plodin pokusy pro Seznam doporučených odrůd (SDO).
Seznam doporučených odrůd poskytuje objektivní a nezávislé informace o odrůdách, jejich vlastnostech a vhodnosti pro pěstební podmínky České republiky. Pěstitelům, zpracovatelům a dalším uživatelům usnadňuje orientaci v širokém sortimentu odrůd nabízených na trhu.
Odrůdy mohou být doporučeny na základě minimálně čtyřletých zkoušek. Nově zařazené odrůdy mohou být na základě výsledků minimálně tříletých zkoušek zapsány do seznamu jako předběžně doporučené. Ošetřená a neošetřená varianta pokusů (3 + 3 opakování) je zakládána celkem na 24 lokalitách. Výnosy jsou rozděleny do pěti oblastí (kukuřičná – čtyři lokality, řepařská Čechy – pět, řepařská Morava – čtyři, obilnářská oblast – pět, bramborářská a pícninářská – šest lokalit).
Odrůdy jsou rozděleny do dvou sortimentů – základního a raného. Raný vznikl oddělením raných odrůd od základního sortimentu, což umožnilo provádět všechny agrotechnické zásahy včetně sklizně v termínech odpovídajících jejich vegetační fázi, a tím bylo vyloučeno jejich znevýhodnění. Výsledky obou sortimentů nejsou plně srovnatelné, protože vycházejí z různých pokusů. Informace o odrůdách jsou dostupné v elektronické formě na www.ukzuz.cz a v publikaci Seznam doporučených odrůd, kterou každoročně vydává ÚKZÚZ.


Podíl na zkoušení odrůd

Pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) se dlouhodobě podílejí na hodnocení odrůd procházejících registračním řízením a na pokusech pro Seznam doporučených odrůd. Jedná se konkrétně o testy zimovzdornosti (Ing. P. Prášilová), hodnocení odolnosti ke rzem (Mgr. A. Hanzalová) a odolnosti proti fuzarióze klasu (Ing. J. Chrpová, CSc.).
Již v šedesátých letech minulého století byly v rámci ÚKZÚZ zavedeny provokační polní testy na odolnost ke rzím, na nichž se metodicky a zajišťováním inokula podíleli pracovníci VÚRV. V téže době bylo ve spolupráci s VÚRV navrženo opatření, které omezilo registraci odrůd náchylných ke rzi plevové. Ta byla v té době jednou z nejvýznamnějších chorob pšenice. Ve spolupráci s VÚRV byly tehdy rovněž navrženy mezní hodnoty rezistence ke rzím pro registraci odrůd.


Odrůdy ozimé pšenice – aktuální stav

Počet registrovaných odrůd ozimé pšenice se stále zvyšuje. V Seznamu registrovaných odrůd 2010 je uvedeno 88 odrůd ozimé pšenice, z nichž 45 bylo registrováno v posledních šesti letech (od roku 2005) a 18 odrůd před rokem 2000.
Do Seznamu doporučených odrůd (SDO) 2010 bylo zařazeno 21 odrůd ozimé pšenice (Akteur, Bakfis, Baletka, Barryton, Biscay, Bohemia, Cubus, Dromos, Etela, Eurofit, Kerubino, Kodex, Ludwig, Manager, Meritto, Mulan, Orlando, Pitbull, Rapsodia, Sakura, Sultan) a šest odrůd (Brilliant, Federer, Iridium, Nikol, Secese a Seladon) bylo předběžně doporučeno. Z hlediska pekařské jakosti mezi doporučenými odrůdami převažují odrůdy označované jako kvalitní pšenice A (11 odrůd), sedm odrůd je zařazeno jako chlebová pšenice B a tři odrůdy jsou elitní pšenice E. Šest odrůd je zařazeno do kategorie C (pšenice nevhodné pro pekařské využití). Údaje o pekařské jakosti odrůd zařazených do SDO včetně jejich množitelských ploch v roce 2009 a roku registrace jsou uvedeny v tabulce 1.
Mezi odrůdy s významnými množitelskými plochami, které již nejsou zařazeny do SDO, patří Alana (3,2 %), Anduril (1,1 %), Florett (1,9 %), Hermann (1,3 %), Magister (3,7 %), Rheia (1,2 %), Simila (1 %) a Sulamit (1,3 %).
V roce 2010 byly registrovány odrůdy Aladin, Bodyček, Brentano, Elly, Graindor, Henrik, Jindra a RW Nadal.
Vstupem do EU začal i u nás platit Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin, který je souhrnem všech národních listin členských států včetně naší listiny. Významné množitelské plochy mají odrůdy Bardotka (2,2 %), Pannónia (1,4 %) a Potenzial (1,3 %), které nejsou registrovány v ČR.


Rajonizace odrůd

Ve většině vyspělých zemí je trh s odrůdami přirozeně regulován systémem doporučování odrůd, který byl u nás také zahájen, jak bylo uvedeno výše. Je nesporné, že rajonizace odrůd umožňuje lepší využití produkčního potenciálu odrůdy. Průkopníky rajonizace odrůd pšenice byli u nás Chmelař a Šimon, kteří již v roce 1932 na základě desetiletých pokusů se 122 odrůdami původní pšenice vypracovali návrh rajonizace odrůd pro jednotlivé oblasti.
V poválečném období byla podrobnější rajonizace pšenice umožněna od roku 1952, kdy byla vybudována širší síť odrůdových zkušeben. V roce 1964 byla publikována rajonizace s platností na tři roky, která upřesňovala vhodnost pěstování odrůd pšenice až na jednotlivé okresy a na jejich výrobní typy. Později se od příliš zúžené rajonizace začalo ustupovat, protože rozmanité klimatické a půdní podmínky v rámci jednotlivých okresů umožňují uplatnění více odrůd. Navíc zaměření na pěstování malého spektra odrůd v určitém regionu může vést k rychlejšímu překonání rezistence založené na jednom genu.
V současné době direktivní rajonizace již neexistuje. Jako ukazatel vhodnosti odrůd pro určitou výrobní oblast uvádí ÚKZÚZ informace o výši výnosu odrůd zařazených do SDO v jednotlivých výrobních oblastech. Byl též zvažován návrh zařazovat určité odrůdy při zkoušení pro SDO pouze do některých produkčních oblastí.


Šlechtění a rezistence odrůd

Současné šlechtění není zaměřené na tvorbu odrůd do specifických oblastí. Při doporučování odrůd nabývá na významu spíše eliminace negativních vlivů rizikových faktorů. Příkladem může být odolnost k fuzarióze klasu.
Údaje o rezistenci odrůd ozimé pšenice (bodové ohodnocení a obsah nejvýznamnějšího mykotoxinu deoxynivalenolu – DON) získané na základě hodnocení v pokusech po předplodině kukuřici (ÚKZÚZ) a s umělou infekcí (VÚRV) jsou uvedeny v tabulce 2 a dokládají rozdíly zjištěné v rezistenci doporučených odrůd.
Víceletá šetření na území ČR ukazují výrazné ovlivnění stupně napadení některými pěstebními systémy – prokazatelně vyšší stupeň napadení po předplodině kukuřici a po minimalizovaném zpracování půdy. Na území ČR byly zjištěny oblasti, které jsou z hlediska této choroby považovány za rizikové. Nejohroženější je opakovaně teplejší oblast střední a jihovýchodní Moravy (zřejmě též v důsledku silného zastoupení kukuřice), zatímco relativně nižší napadení FHB bylo zjištěno v oblasti severních a středních Čech.
Podobná situace je u rzi pšeničné, jejíž výskyt bývá výrazně vyšší v teplejších oblastech Moravy než v Čechách.
Českomoravská vrchovina často tvoří předěl ekonomicky významného výskytu rzi pšeničné. Je třeba také vzít v úvahu, že sami pěstitelé mají vlastní zkušenosti s vyšším napadením fuzariózami klasu, rzí pšeničnou i dalšími chorobami na dané lokalitě. Pěstitelé v rizikových oblastech by se tedy měli vyvarovat zařazování náchylných odrůd do svého osevního postupu.
Podobným případem je i odolnost vůči chladu. V současné době jsou v našem sortimentu odrůdy s různým stupněm zimovzdornosti.
K prověření mrazuvzdornosti dochází v kalamitních ročnících, jako byla naposledy zima 2002/ 2003. Je známo, že v některých oblastech dochází k výraznému snížení teplot častěji. V nich by neměly být zařazovány odrůdy s nízkou zimovzdorností.
V posledních letech výrazně stoupl počet registrovaných odrůd a k dispozici je pro rozhodování o výběru stále narůstající objem údajů o odrůdách získaných z různých typů prostředí. I když šlechtění na obecnou přizpůsobivost (adaptabilitu) stále patří k hlavním šlechtitelským cílům (o čemž svědčí i to, že registrované odrůdy nejsou výnosově podprůměrné v žádné pěstební oblasti), přece lze z dostupných informací vysledovat i relativně vyšší vhodnost určitých odrůd pro „teplejší“ či „chladnější“ regiony ČR.
Genetická diverzita, podložená nyní i rozdíly v přítomnosti určitých alelických genových sestav, je nepochybně nutným předpokladem pro uplatnění určitých typů odrůd v určitých podmínkách prostředí, které je nepochybně třeba co nejpřesněji definovat (na což také upozorňuje ve svých posledních pracích nedávno zesnulý nositel Nobelovy ceny míru N. Borlaug).


Závěry
– Je třeba zdůraznit skutečnost, že o odrůdách, které prošly registračním řízením, existuje velké množství údajů, získaných na základě víceletých pokusů. U zahraničních odrůd nabízených na základě Společného katalogu odrůd EU tyto informace mohou chybět nebo neodpovídají přesně lokálním podmínkám ČR.
n Dále je třeba vzít v úvahu, že domácí šlechtitelé mají výhodu šlechtění v podmínkách, ve kterých budou odrůdy převážně pěstovány; to se zpravidla projeví lepší adaptací takových odrůd k domácím podmínkám.
– I přes ztížené ekonomické podmínky spojené s hospodářskou krizí je třeba zdůraznit význam obměny osiva, která v současné době stále klesá. Obměna osiva je důležitá zejména z hlediska udržení odrůdové a druhové čistoty a zachování produkčního potenciálu odrůdy, což je předpokladem dobrého tržního uplatnění produkce. Dalším přínosem je omezení škod způsobených chorobami přenosnými osivem.
– Rajonizace odrůd a obměna osiv jsou tedy důležitými a relativně levnými nástroji pro optimální využití výnosového potenciálu odrůd a vynakládaných agrotechnických vstupů (agrotechnika, výživa, ochrana), jsou rovněž příspěvkem k lepší stabilitě výnosů a kvalitě produkce a ve výsledku k dosažení lepší ekonomiky výroby.

 

Klíčové informace

- Registrace odrůd je základním předpokladem uznávání a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůd hospodářsky důležitých zemědělských a zeleninových druhů, révy a chmele.
- Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský byl pověřen Ministerstvem zemědělství provádět u vybraných plodin pokusy pro Seznam doporučených odrůd, který o nich poskytuje objektivní a nezávislé informace.
- Pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze--Ruzyni (VÚRV) se dlouhodobě podílejí na hodnocení odrůd procházejících registračním řízením a na pokusech pro Seznam doporučených odrůd.
- Počet registrovaných odrůd ozimé pšenice se stále zvyšuje. Jako ukazatel vhodnosti odrůd pro určitou výrobní oblast uvádí ÚKZÚZ informace o výši výnosu odrůd zařazených do SDO v jednotlivých výrobních oblastech.

 

Použitá literatura je k dispozici u autorky článku.

Ing. Jana Chrpová, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně

 


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 533
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář