- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Kuře řekne, kde rostlo i kdo ho naporcoval
Po třech letech se europoslanci shodli na univerzálním značení potravin pro celou EU. Výrobci budou spotřebitele informovat o alergenech i místu původu. Potraviny mohou kvůli nové etiketě podražit
Potravinové obaly v Evropě budou za pár let vypadat úplně jinak než dnes. Kromě klasických údajů, jako je název výrobku, datum spotřeby a složení, by se zákazníci v celé Evropě měli na první pohled dozvědět celou řadu dalších informací.
Shodli se na tom členové Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, kteří po třech letech schválili podklady k finálnímu schválení.
Kromě označování přesného místa původu masa, ale i jiných výrobků, uvádění data zmrazení a podobně je jednou z nejviditelnějších změn povinné zobrazení nutričních hodnot a informací pro alergiky. Na každém výrobku by tak měl být uveden údaj o energetické hodnotě, množství cukru, tuku, bílkovin, uhlovodíků ve sto gramech nebo mililitrech výrobku.
Stejně tak se v budoucnu alergici dozvědí, jestli potravina obsahuje pro ně nebezpečnou látku a v jakém množství. Část těchto údajů by měla být uvedena na přední straně výrobku. Nemuselo by se však jednat pouze o čísla, na obalech by se mohly objevovat i snadno pochopitelné grafické znaky. Poslanci se podle svého prohlášení snažili celý návrh utvořit tak, aby nový systém byl pro zákazníky co nejsrozumitelnější a nedocházelo k „přeládování informacemi".
Návrh se zabývá také druhem písma, jakým budou výrobky popsány. Nemělo by být menší než 1,2 milimetru. „Nejedná se ale jen o velikost samotných písmen, ale také o odstup jednotlivých znaků mezi sebou, jejich sklon nebo barevný odstín vůči pozadí," dodala Sommerová.
V pivovaru společnosti Heineken ve Velkém Březně na Ústecku bylo 21. června představeno třináctistupňové Svatojánské pivo. Tento speciál neobvyklé červené barvy se bude čepovat jediný den v roce, a to 24. června, v 2500 restauračních zařízeních v Čechách i na Moravě. Už podruhé sváteční pivo k oslavě slunovratu navařil vrchní sládek Petr Hauskrecht (v průhledu) se svými spolupracovníky. Jeho receptura je přísně střeženým tajemstvím.
Pivo: regionální výrobek. Na snímku třináctistupňový speciál z pivovaru Velké Březno. Foto čtk
Návrh ještě musí projít Evropskou radou a parlamentem, pak jej budou muset implementovat do své legislativy jednotlivé země. Avšak vzhledem k tomu, že pravidla vycházejí z dohody mezi všemi členy EU, lze očekávat, že návrh celým procesem projde. Podle Sommerové by mohl opustit Brusel už tento podzim.
Podle ní by mohlo po vstoupení nových pravidel v platnost dojít i k růstu cen potravin následkem přeetiketování. Jako příklad uvedla výrobce marmelád, který ovoce pro výrobu v průběhu roku dováží z několika států podle toho, kde je zrovna sklizeň. „Bude muset mít připraveno několik etiket a bude je muset měnit," vysvětlila Sommerová. Podle zemědělského analytika Petra Havla přeetiketování však nijak závažný dopad na ceny mít nebude. „Více nákladů s etiketami bych v tom neviděl, maximálně v té první fázi, než se najede na ten systém. Trošku administrativy asi přibude, ale ani ta nebude nijak fatální," odhaduje Havel.
Sjednocení údajů na potravinách není jedinou změnou, kterou Unie s potravinovými obaly chystá. Zemědělský výbor plánuje zjednodušit pravidla pro udělování modrožlutých evropských ochranných známek jako Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení a Chráněné označení původu. Nově by neměla lhůta pro získání označení trvat rok, ale pouze šest měsíců.
Ke třem zmíněným známkám by navíc měly přibýt další: Potravina z regionu, Tradiční výrobek z horské oblasti a Tradiční výrobek z ostrova. Pro Českou republiku jsou zajímavé jen první dvě. „Jako regionální výrobek bude moci být označeno jen to, kde všechny produkční kroky proběhly v jednom regionu. Z Česka to může být například pivo," vysvětlil mluvčí zemědělského výboru Ján Jakubov.