V průběhu roku měla spotřeba krůtího masa vždy značné výkyvy. Lidé ho nakupovali většinou v souvislosti s nějakou slavnostní příležitostí, zejména na vánoční a velikonoční svátky. Podle Olbrechta to bylo způsobeno tím, že dosud producenti dodávali na trh z 90 procent krůty vcelku. V poslední době se však objevuje stále častěji porcované maso, krůtí polotovary a masné výrobky.

To podle Olbrechta povede spotřebitele k celoročnímu nákupu krůtího masa a tím ke zvýšení celkové spotřeby. Cílem družstva Agrokrocan je spotřebu zvýšit ze současných dvou na pět až osm kilogramů masa na hlavu ročně. Spotřeba krůtího masa se zvýší na
úkor vepřového, uvedl Olbrecht. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je ale celková spotřeba masa v ČR nižší než v Evropě a tak prostor pro růst spotřeby mají všechny druhy.

Drůbeží maso, tedy nejen krůtí, ale i kuřecí, kachní a husí, je v Česku v posledních letech stále populárnější a jeho spotřeba vzrostla na loňských zhruba 25 kilogramů na osobu za rok, což je zase nad průměrem EU. Podepisuje se na tom hlavně nízká cena kuřecího masa. Počátkem devadesátých let přitom průměrný Čech snědl něco přes 13 kilogramů drůbežího ročně.

Z domácí výroby představuje kuřecí maso zhruba 260.000 tun, krůtí jen 22.000 tun. Produkce dalších druhů, kachen či hus, jednotlivě nepřesahuje 10.000 tun. 

Veleba informoval také o přípravě vzniku odbytového družstva pro výkup obilí, které by mělo předejít opakovaným každoročním problémům s odbytem obilovin. V prvním čtvrtletí by měla současná odbytová družstva založit konfederaci, která by tak měla silnější postavení vůči odběratelům obilí, tedy výkupům a zpracovatelům.

Slabé postavení prvovýrobců vůči koncentrované poptávce pokřivuje trh a výkupní cena je tak o 300 až 400 korun nižší, než by mohla být. Prvovýrobci tak podle Veleby ročně přijdou až o tři miliardy korun.