Anglický termín cross-compliance bývá překládán různými způsoby - křížová shoda, podmíněnost či křížová kontrola, ale ani doslovný překlad příliš nenapoví, co se za výrazem skrývá. V podstatě se jedná o ucelený soubor definovaných zákonných požadavků na hospodaření v zemědělství a s ním spojený systém kontrol, tedy o jakousi podmíněnost plateb.

Cílem reformy Společné zemědělské politiky z roku 2003 (nazývané Mid-Term Review), je oddělení finančních podpor poskytovaných zemědělským podnikatelům od produkce (tzv. decoupling). Na rozdíl od minulého období, kdy byla podpora vázána na objem výroby a druh komodity, se nynější dotace vztahuje na plochu obhospodařované půdy. Tím dochází ke snížení produkce, která byla v přímé vazbě na dotace často příliš vysoká. Takový způsob hospodaření by však mohl vést k některým nepříznivým jevům, jako je například zanedbávání obhospodařování zemědělské půdy a údržby krajiny. Proto EU vymezila zákonné požadavky na hospodaření a pravidla dobrých zemědělských a environmentálních podmínek (GAEC). Jejich respektování se stalo jednou z podmínek výplaty přímých plateb zemědělcům.

Bude-li tedy farmářům ponechána možnost volně vyrábět, bude třeba od nich vyžadovat dodržování podmínek nazývaných Cross-Compliance (CC). Do praxe musí být nově uvedeno celkem 19 legislativních předpisů. Vybrané články jednotlivých směrnic a nařízení řeší především ochranu vod a ovzduší, ochranu zvířat (welfare), veřejné zdraví a zdraví zvířat a rostlin, optimalizaci hospodaření zemědělských podniků a ekologické zemědělství. Ministerstvo zemědělství při zavádění CC spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí.

Česká republika od data vstupu do EU uplatňuje jednotný systém platby na plochu (SAPS – Single Area Payment Scheme) – zjednodušenou formu výplaty přímých plateb. Implementace CC je podmíněna zavedením tzv. jednotné platby na podnik (SPS – Single Payment Scheme), kterou již aplikují členské země patnáctky, a na něž se nové členské státy včetně ČR teprve připravují. Systém CC bude využíván nejen pro oblast přímých plateb, ale také pro vyplácení podpor v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).

Přechod ze SAPS na SPS představuje poměrně náročný proces, a proto je při implementaci CC zvažována cesta pozvolné změny ve dvou etapách. V roce 2007 bude vyžadováno plnění šesti standardů a v roce 2008 plnění dalších třinácti standardů. Konečným termínem pro zavedení SPS je 1. leden 2009, vyjma Slovinska a Malty, které jako jediné z nových členských zemí již SPS aplikují.

Je důležité, aby si zemědělci na SPS a dodržování všech pravidel dobře zvykli, neboť dojde-li k porušení podmínek, bude farmář sankcionován. Kontrolu Ministerstvo zemědělství deleguje podle příslušné legislativy na pověřené organizace. Ty budou výsledky kontrol CC hlásit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (akreditované Platební agentuře) odpovědnému za vyplácení dotací. Výsledky kontrol poslouží jako podklad při přiznání nároku na přímé platby. V případě zjištění nesrovnalostí bude následně uplatňováno snížení přímých plateb.

Pozorný čtenář by mohl namítnout, že jde o pouhou regulaci. Co tedy zemědělci i společnost získají zavedením CC? Plnění CC zajistí našemu zemědělství podmínky pro další rozvoj spočívající v racionálním využití přírodních zdrojů, péči o krajinu a životní prostředí. Všem podnikatelským subjektům umožní posílit své postavení a zajistí konkurenceschopnost. Cílem nové politiky SZP je výrazné zohlednění spotřebitele a daňových poplatníků. Je třeba si ale zároveň uvědomit, že dotování zemědělského sektoru se společnosti vrací i jinou formou než jen produkcí zdravotně nezávadných a cenově dostupných potravin.

Zdroj : MZe