o Německo: Situace je stejná jako v předcházejícím roce, trh je tedy stabilní, zvyšuje se spotřeba bílého vína, supermarkety ale tlačí na ceny. Sklizeň bude dobrá v kvalitě i kvantitě.
o Slovensko: Nadbytek vína způsobený dovozem, sklizeň se očekává asi o 20 % nižší, část hroznů bude vykupována za cenu kolem 0,15 Eur/kg.
o Česko: Dovoz vína se meziročně zvýšil o 40 %, levná vína nižší kvality snižují cenovou úroveň i kvalitního vína, předpokládá se výrazné snížení ceny části hroznů, pokud bude vůbec vykoupena. Jinak může být sklizeň ještě průměrná, i když byl značný tlak plísně révové a plísně šedé.
o Itálie: Výnos bude nižší, pokračuje snižování spotřeby vína, ceny hroznů nyní na začátku sklizně jsou poloviční ve srovnání s minulým rokem. Trh je ohrožen i z toho důvodu, že nebyla schválena krizová destilace 6 milionů hl vína, jak Itálie žádala, ale pouze 2 mil. hl. a rozhodnutí dosud nepadlo. Tuto 1/3 požadavku považují za směšné množství.
o Rakousko: Trh se stabilizoval, ale ceny vína jsou nízké v důsledku tlaku supermarketů, pravidelně tam lze nalézt víno v ceně pod 1,- Euro/l. Záplavy se projevili na snížení turistického ruchu a tím i na spotřebě vína. Sklizeň se předpokládá mírně nižší než v minulém roce, vývoj porostů je asi o týden dále oproti minulému roku. Problémem jsou houbové choroby.
o Řecko:  Celková situace na trhu není dobrá. Produkce byla v minulém roce o 20 % vyšší, vývoz se snížil a dovoz zvýšil o 30 %. Spotřeba přitom stagnuje. Ceny jsou velmi nízké, dosahují u bílého vína až 0,20 Eur/l, přitom v restauracích se drží vysoké ceny. Probíhá krizová destilace 400 tisíc hl vína. Letošní sklizeň bude co do množství srovnatelná s minulou, kvalita je velmi dobrá.
o Španělsko: Zásoby jsou stejné jako v předcházejícím roku, probíhá krizová destilace. Sklizeň se předpokládá v důsledku sucha asi o 30 % nižší. Ceny hroznů budou asi o něco nižší než v minulém roce. Spotřeba vína trvale klesá, zvýšený turistický ruch tento trend brzdí, export se mírně zvýšil, ale ne až na úroveň podle předpokladů. Ceny vína se mírně zvyšují.
o Francie: Krizová destilace nesplnila svůj účel. Snížila se spotřeba bílého vína i jeho cena. Projevuje se to především u vína stolního, kde ceny tlakem supermarketů meziročně poklesly o 1/3. Letošní sklizeň se předpokládá o 3 – 5 % nižší oproti minulému roku, ceny hroznů budou asi o 1/3 nižší, při vysoké kvalitě. Pokračuje likvidace menších vinařských podniků.
o Závěr (J. L. Piton): Letošní sklizeň povede ke zvýšení zásob vína v EU, ke snížení příjmů vinařů a k dalšímu nárůstu dovozu vína ze třetích zemí.

• Informace o stavu školkařtví v EU:
Zprávu přednesl Christian Jaborek (generální tajemník Svazu školkařů EU a vedoucí oddělení pro víno na MZe Rakouska). Celkově je stav špatný, produkce převyšuje poptávku, velké množství sazenic muselo být znovu zaškolkováno. Očekával se větší rozsah restrukturalizace vinic v nových členských státech, ale ten se nekonal. Původní 15 se připravila svou produkcí sazenic, které chtěla umístnit v nových členských státech. Průměrná cena sazenice se nyní pohybuje mezi 1,30 až 1,40 Eur/ks. V Itálii se neprodalo 15 % produkce, ve Francii se prodej zlepšil, ve Španělsku se pohybuje cena kolem 0,80 až 1,20 Eur/ks.

• Žádost CEVI (Evropská organizace nezávislých vinařů) o spolupráci s COPA:
Z jednání vyplynulo, že členem COPA jsou národní, nikoliv evropské organizace. Segment těchto vinařů je zastoupen i v jednotlivých národních organizacích a jejich vyčlenění do jiné evropské organizace není v souladu se zájmy COPA. Takto by se mohli vyčlenit i producenti bílých vín, producenti sladkých vín, prodejci hroznů atd. K ničemu pozitivnímu by to nevedlo. Proto bylo navrženo stanovit jasné podmínky spolupráce, ale v žádném případě nepodpořit členství v COPA.

• Dohody o vínu mezi EU a USA:
Ačkoliv prezidenti COPA a COGECA již připravili dopis celkem souhlasící s návrhem dohod, pracovní skupina vyslovila svůj nesouhlas se zněním a požaduje přehodnocení. Všichni členové pracovní skupiny se vyslovili pro německý návrh, kdy by neměly být dohody podepsány pokud se USA nezaváží respektovat enologické postupy schválené OIV. Stejně tak je požadavek na respektování evropského značení původu. Stávající návrh dohody odpovídá dohodám z naší minulosti s velkým sovětským bratrem. Umožňuje USA dodávat do EU víno, které neodpovídá enologickým postupům platným v EU ani postupům doporučeným OIV. Ochrana evropského značení vína je rovněž diskutabilní, takže dohody vlastně nesplní žádný z cílů, proč je EU chtěla uzavřít. Delegáti byli vyzváni k okamžitému kontaktování národních ministerstev zemědělství k zablokování přijetí této dohody Evropskou radou. C/C k tomuto tématu uspořádá v nejbližší době tiskovou konferenci.

• Reforma Společné organizace trhu (SOT) vínem:
Předseda pracovní skupiny připravil první návrh reformy, bohužel byl rozdán až na místě před zahájením jednání a jen ve francouzštině. Předseda slíbil, že tento návrh bude dodatečně rozeslán ve všech pracovních jazycích C/C.
V EU se nachází 46 % celosvětové plochy vinic, které produkují 60 % vína a v EU se spotřebuje 60 % celkové spotřeby vína. Vinařstvím se zde zabývá 1,7 milionu obyvatel a průměrná plocha vinic na podnik činí 2 ha. Pět největších vinařských zemí EU produkuje 2/3 vína světa. Víno tvoří 6 % hodnoty zemědělské produkce EU, ale na podporách jsou vypláceny pouze 2 až 3 % zemědělského rozpočtu.

Reforma by měla zajistit:
1. výjimečnost sektoru a vyhradit na to dostatečné prostředky
2. příjmy producentů, zlepšit konkurenční schopnost a lépe se přizpůsobit trhu
3. trvalou a lepší kontrolu a řízení produkce vzhledem k velkým výkyvům v průběhu let
4. nezapomenout na oblasti, kde není jiná možnost
5. převahu EU jak v produkci tak v celkové koncepci vína, v mezinárodním obchodu a ve spotřebě.

Hlavní principy:
• Odpovědnost – pomoci producentům se přizpůsobit množstvím potřebě trhu a zajistit aby operátoři trhu respektovali politiku správného rozdělení přidané hodnoty.
• Vertikální propojení – všichni operátoři by měli spolupracovat a připravit programy, kde se propojí produkce hroznů, jejich zpracování, skladování a prodej.
• Podmíněnost – veškerá pomoc (programy a fondy), musí sloužit ke zlepšení předcházejících 2 bodů.
• Organizace sektoru – zlepšit a posílit roli organizací producentů (hlava IV nařízení (ES) č. 1493/1999). Ti zajistí lepší propojení investic v sektoru (pěstování, zpracování, obchod) a zvýší propojení mezi produkcí a trhem.
• Silnější propojení s rozvojem venkova. 
• Posílení rozhodování v regionu – sektor má velkou řadu odlišných rysů, nutno nechat místo pro různé formy řízení. Zvláště co se týče řízení možností produkce, investic (měly by být decentralizovány a ponechány na regionální úrovni).

Návrhy pro novou tržní organizaci:
Copa – Cogeca navrhuje celou řadu změn či úprav, aby bylo zajištěno lepší budoucí fungování tržní organizace. Sektorová restrukturace je založena na předpisech stanovených Radou, s dostatečnou pružností aplikace v jednotlivých zemích. Tato opatření nesmí být předmětem překrucování konkurence v rámci EU.

Řízení produkčního potenciálu:
Znalost a kontrolovatelnost . Roční aktualizace informačních systémů, kde se počítá nejen s plochou ale také s produkčním potenciálem. Využití nebyrokratického systému GIS.
Zákaz nové výsadby a převádění práv:
Současný systém opatření je dostatečný. Převody práv by měly sloužit k úpravě potenciálu. Je třeba v rámci EU znovu definovat, protože současný systém je v řadě zemí nevyhovující. Vyhnout se ztrátám vinic v tradičních oblastech.

Restrukturace a přeměna vinic:
Podpory restrukturace z roku 1999 jsou velmi pozitivním rysem.
Během vyklučení vinice a výsadby nové by měla být zohledněna potřeba ponechat půdu revitalizovat.

Regulace produkce:
Sklizeň za zelena: Jako alternativa k řízení produkce a slouží jen k udržení vinice bez produkce a bez její likvidace. Jde o 100 % včasné znehodnocení sklizně, které je v nákladech levnější než dotovaná produkce alkoholu, zůstane více prostředků na uzpůsobení produkce poptávce.

Krizová destilace:
Celý článek 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být přepracován. Destilací se nezískává  odpovídající výsledek a je příliš nákladná. Mělo by se přejít na preventivní eliminaci nadprodukce hroznů.
Dodávky na trh mimo víno: Alkohol, mošt, ocet, biopaliva:
Vytvořit evropské ekonomické centrum, které bude koordinovat národní podmínky s cílem:
- zlepšit informovanost o víně,
- podpořit akce na vnějších trzích u vývozu vína (společné zastoupení, lepší koordinace obchodní politiky, logistika),
- aktivní politika podpory výzkumu, inovace.

Jakostní víno, stolní víno a víno zemské:
Oddělit kontrolní orgány odpovědné za tyto části sektoru a zvýšit zajištění lepší kvality pro zákazníka.

Enologické praktiky:
Má o nich rozhodovat Rada (stávající stav) nebo Komise, která je flexibilnější? V zásadě by mělo jít o přejímání doporučených praktik OIV, při zohlednění:
- zdravotního dopadu na spotřebitele
- technického a ekonomického zájmu
- možnosti kontroly zda odpovídá definici vína

Vztahy s ostatními zeměmi:
• posílit ochranu zeměpisného označení
• vytvořit pozitivní seznam existujících enologických praktik
• harmonizovat normy sanitární a fytosanitární
• zakázat míchání vína z ostatních zemí s vínem z EU a kvašení moštů z těchto zemí v EU. Zatím není jasná definice o celním původu.
O tomto materiálu se diskutuje již 2 roky. Do 30. září se musí zástupci všech zemí písemně vyjádřit, názory těch, kteří se v termínu nevyjádří, nebudou brány v úvahu. V listopadu 2005 se uskuteční závěrečné jednání pracovní skupiny a závěry budou odeslány Komisi. Začátkem roku 2006 se uskuteční evropský seminář k nové SOT vínem.

V reakci na návrh si delší dobu vylíval srdce zástupce Italů, zvláště ve vztahu k těm téměř povoleným 2 milionům hl vína k destilaci místo požadovaných 6 mil. hl.
Španělé upozorňovali, že pokud se neudrží spotřeba, budou se klučit vinohrady a bude nutné řešit problém v postižených oblastech. Měli na mysli suchem postižené oblasti, na které chtějí již několik let podporu a kde jim v rámci AREV kontrují svažité vinice a zimní mrazy u nás. Za ztížené podmínky totiž nepovažujeme jenom sucho, ale i svahy a zimní mrazy.

Předseda rakouského svazu vinařů poté vystoupil s emocionálním projevem hájícím zájmy severu Evropy: Účastním se těchto zasedání už 10 let a jsem překvapen, o čem se ještě diskutuje. Oficiálně se tomu říká „trh“ a „pořádek“. Já žádný společný trh odsud řízený nevidím a pořádek už vůbec ne, spíše bych to nazval „nepořádkem“. O jakém pořádku se tady bavíme, když je v rámci tohoto pořádku v Evropě vysázeno načerno 100 tisíc ha vinic? Kdyby tyto nebyly, nemusela se vůbec vyhlašovat krizová destilace pro rok 2005. Proč se u nás pije víno ze třetích zemí a naše se likviduje, proč nemá odbyt? Náš produkt musí odpovídat požadavkům trhu. Toho nedosáhneme destilací, ale odpovídajícím stavem vinic a zpracovatelské technologie. To vyžaduje peníze. Není pravda, že z vinic musí vycházet jen víno. Postižené oblasti suchem se mohou, když už nechtějí místo révy pěstovat olivy, věnovat produkci rozinek. Tím se ušetří ohromné množství prostředků, které pak lze investovat do nových trhů EU místo do likvidace vína. Z dlouhodobého hlediska nemá smyl zakazovat jiným státům přístup na náš trh, ale musíme přizpůsobit naši produkci tak, aby byla atraktivní.

Zástupce Španělska: Nová SOT by měla být pojata tak, aby obecně platila ve všech členských státech, ale aby tyto měli možnost vytvářet národní programy.
Předseda J. L. Piton (F): Musíme najít kompromisy mezi jednotlivými členskými státy, jinak nic neprosadíme.

Zdroj: Ing. Jiří Sedlo, CSc a ing. Karel Matoušek