„Zaujalo mne vystoupení Jana Veleby  a jeho slova mohu doložit fakty,“ řekl Beran.Uvedl , že do ČR  tato firma dováží ve velkém maliny, ostružiny,ale i zmraženou jablečnou dřeň a meruňky. Je to především z Bulharska, Srbska a dalších jižních států. Vzrůstají i dovozy ovoce a zeleniny z Číny. Všechny tyto potraviny pojme  9 velkokapacitních mrazírenských hal.

„Naší hlavní činností je skladování potravin-mraženého zboží. Prostory mrazíren mají kapacitu 62 tisíc metrů krychlových a chladírenské kapacity jsou o objemu 3 tisíce metrů krychlových.

Mrazírna Dýšina vznikla v roce 1980, kdy byl postavený státní podnik a v roce 1991 došlo k výraznému zvětšení a přistavění hal. Od  roku 1998 , kdy bylo vypsané výběrové řízení, už není mrazírna objektem státu, ale je ryze privátní společností. Od roku 1999  se také pozměnil název na Mrazírny Plzeň Dýšina a.s. „ Hlavní činností naší mrazírny je skladování mraženého zboží,  počínaje masem a masnými výrobky, přes máslo až po zeleninu a ovoce.Základní teplota v mrazírenských halách je mínus 18 stupňů Celsia, v některých halách je ale mínus 21, mínus 27 a v šesti zamrazovacích tunelech je dokonce mínus 36 stupňů.

Nejkvalitnější ovoce je z Balkánu
Přesto, že se  neustále mluví o hlavních dovozech ovoce z Polska a Itálie nebo Španělska, Mrazírny Dýšina mají jinou zkušenost.“Nejkvalitnější ovoce dovážíme z Balkánu, Srbska, Makedonie a Bulharska, má víc cukru.Jde především o měkké ovoce a ze zeleniny o papriky a hrášek,“ uvedl Beran. Jen pro zajímavost dodal, že 50procent všech zamrazených borůvek ale pochází z Číny.

„Víme, že dovozy z Číny do budoucna přestanou. Změní se současné nízké  ceny, na druhou stranu musíme přiznat, že i kvalita je každý rok lepší. Podle mých odhadů to ale ještě bude trvat tak šest až osm let (nebude-li politicky rozhodnuto jinak), než k těmto změnám dojde,“ řekl Beran. A tak obchodníci uvažují zcela racionálně a našim zemědělcům neradí vysazovat třeba jahodníky nebo rozšiřovat plochy hrášku. Zatím proti konkurenci ze zmiňovaných zemí nemají šanci obstát. „Raději bych nakupoval od tuzemských producentů třeba jahody nebo další ovoce. Jelikož vím, že nemohou konkurovat cenou, musel bych jim platit víc a samozřejmě Mrazírna by na to brzy doplatila. To byly případy skleníkových hospodářství, která postupně vyklidila pole zahraničním dovozům. V jižních státech jsou pro pěstování ovoce nepoměrně snazší podmínky a na produkci se vynaloží mnohem nižší náklady,“ říká ředitel Beran. Ekonomika tak rozhodla zcela nemilosrdně o snížení produkce, která by jinak pro zachování konkurenceschopnosti musela být dotovaná. „Výjimkou je Švýcarsko, kde si převahu ovoce a zeleniny produkují doma s velkými dotacemi od státu. Jsou dokonce na mnohem vyšší úrovni než kam až sahají dotace v EU.Švýcaři říkají, že si dotují své zdraví a své , doma vypěstované ovoce a zeleninu snědi doma, vyvážejí jen minimálně. Je to bohatý stát, který si tento určitý ekonomický luxus může dovolit.To není bohužel případ České republiky,“ říká Beran.

Nový program na výrobu hotových jídel
V Dýšině se ale „jenom“ nezamrazuje zboží, vše nasvědčuje tomu, že se brzy v nových prostorách rozjede zcela jedinečný výrobní program. Místní odborníci si vytipovali pár českých dobrých jídel a ta budou chrlit na lince ve velkém.Především se jedná o českou klasiku jako je svíčková na smetaně s knedlíkem, vepřové maso s knedlíkem a zelím a zhruba dvacet dalších jídel. „Téměř veškerá produkce bude určena na zahraniční trhy, kde již dnes máme podepsány dodavatelské smlouvy na cca 10000 porcí denně, což budeme schopni bez problémů  kapacitně splnit,“ uvedl ředitel z Dýšiny. S velkovýrobou se má začít v první polovině příštího roku.

O pojízdné prodejny je zájem
Mrazírny Dýšina zmražují ovoce a zeleninu, maso z tuzemska i zahraničí a stejně tak i máslo a drůbež i pečivo. Uskladňuje zboží i některým masokombinátům . Tohle zboží včetně svého se jednoho dne ředitel Beran rozhodl nabídnout  po dohodě s firmami jimž zboží skladuje, formou pojízdných prodejen.“Byl jsem až překvapený , a to na jedné straně mezi našimi ukladateli, na druhé straně mezi nakupujícími jak obrovský je zájem o tento způsob nákupu“ řekl.“ Vloni jsme to vyzkoušeli se dvěmi prodejnami a po jejich úspěchu jsme od letošního roku nasadili další. Jezdí po venkově a staví u některých větších podniků uprostřed Plzně. Chtěli jsme konkurovat řetězcům a dát lidem zboží levněji než je v řetězcích. Dnes víme, že to jde levněji. Marže v řetězcích je přes 36 procent , nám stačí poloviční. U každé prodejny  se už po týdnu dostavil úspěch.Lidé si zvykli na čas kdy přijíždí nebo kde pravidelně stojí a nakupují. Veškeré zboží je mražené, něco chlazené.Ráno vyjíždí prodejna naložená a objede plzeňský region. Bohatě si tyto prodejny na sebe vydělají a pro lidi zejména z venkova je to velmi vítané.Ne každý má možnost dojet si autem za nákupem, takhle mají servis až skoro před dům,“ uvádí Jan Beran.Připouští, že největší tržby dělají ty prodejny, co stojí na stálém místě ve velkých městech, to ale neznamená, že by se upustilo od zajíždění na venkov. I tam to má pro mrazírnu význam a je to pro ni i dobrá reklama. Děláme službu pro naše zákazníky pro které skladujeme a jsem přesvědčeni, že dobrou,“ uzavírá ředitel. Sortiment nabídky se tak postupně rozšiřuje. A co v prodeji vede? Jednoznačně zmražená drůbež.