Uplynulé úterý se proto sedm generálních ředitelů spolu se zástupci vedení agrární komory a ministerstva zemědělství setkalo s Petrem Gandalovičem v Patriotu, české hospodě s grantem Evropské unie v Praze. „Potravináři se stejně jako zemědělci obávají toho, že řetězce budou stále víc dávat přednost produkci svých mateřských zemí, kde jsou sídla jejich společností. Je to především zboží od německých, rakouských a částečně i nizozemských farmářů a zpracovatelů,“ řekl Jan Veleba po večerní schůzce. Ministr sice uvedl, že jde o jednotný evropský trh, kde jakékoliv umělé zábrany ze strany státu nejsou možné, ale byl potravináři požádán o stejné podmínky při kontrolách zboží. „Zpracovatelé položili jednoduchou otázku. Kolik se zboží s prošlou záruční lhůtou a nebo hlavně zkaženého masa vozí do kafilérií. Kolik za to platí jednotlivé řetězce,“ upřesnil Veleba. U masokombinátů jsou to statisíce a miliony na poplatcích za likvidaci nejen odpadů, zmetků, ale i jakkoli veterinárně závadného zboží. „Toto sdělení ministra zaujalo a požádal své lidi o podklady k tomuto tématu,“ dodal prezident Veleba.

Potravináři si také svému resortnímu ministrovi posteskli na stále menší ochotu bank poskytovat úvěry. „Berou nás jako odepsané, alespoň v nás tento pocit sílí a to nám moc podnikatelského elánu nepřidává,“ citoval zpracovatele Veleba. Podle něj tato schůzka měla velký význam a přítomní si slíbili, že se alespoň jednou za čtvrt roku budou scházet a vyměňovat informace od zdroje. „Je to pro obě strany velmi důležité. Přispívá to dobré věci, jíž je mimo jiné i zachování spotřebitelsky oblíbených domácích značek ve stávajícím množství,“ uzavřel Veleba.