Odbyt biopotravin se přitom od roku 2002 do roku 2006 zvýšil o 43 % z 17,8 miliard EUR na téměř 32 miliard EUR. Dobrá třetina výměry ekologického zemědělství se s 11,8 miliony ha nachází v Austrálii a Oceánii. Na druhém místě je Evropa, zde se ekologicky obhospodařuje 6,9 milionů ha. Dalších 5,8 milionů ha je v Jižní Americe. Na dalších 2,9 milionech ha se ekologicky hospodaří v Asii. Hned za ní je s 2,2 miliony ha Severní Amerika. Naproti tomu má Afrika k dispozici pro ekologické zemědělství pouhých 0,9 milionu ha. Zde jsou, jistě se zřetelem na na jedné straně celkově hodně nedostatečné zásobování potravinami a na druhé straně na nízkou kupní sílu obyvatelstva, priority výrobních metod zřejmě jiné. Přesto ale ekologické zemědělství roste i zde, především v Jižní Africe, ale častokrát na export. Poptávka se soustřeďuje na země se silnou kupní silou v Evropě a Severní Americe, které svoji potřebu biopotravin nemohou pokrýt z vlastních zdrojů a jsou odkázány na dovozy. Zde je také zaznamenán největší nárůst v pěstování, výměra ekologického zemědělství se v době od roku 2004 do roku 2006 rozšířila o 500 000 ha. Státem s největší výměrou ekologické půdy je Austrálie s 11,8 miliony ha, zde se však převážně jedná o suché extenzivní louky a pastviny. V Jižní Americe dominuje Argentina s 3,1 miliony ha. Na třetím místě je Čína s 2,3 miliony ha, za ní následují USA s 1,6 miliony ha a Itálie s 1,07 miliony ha. Německo je s téměř 807 000 ha po Brazílii a Španělsku na osmém místě světového žebříčku. Procenticky největší podíl na celkové výměře zemědělské půdy má však ekologické zemědělství v Rakousku s přinejmenším 14 %, také Švýcarsko má podíl bioplochy 11 %. V Německu je podíl pouhých 4,7 %. Dolní Sasko "pokulhává" s podílem o něco menším než 2 % za průměrem Spolkové republiky sice o něco pozadu, ale může bodovat s nadprůměrnou mírou nárůstu. Zatím mezi Emsem a Labem hospodaří ekologičtí zemědělci téměř na 60 000 ha, počet podniků se v loňském roce zvýšil na 1 181.

Zdroj: Agronavigator, ÚZPI