Dostalo se mi ale hlavně ujištění, že napříště musíme ze svého slovníku vypustit slůvko národní a rezort nehodlá příliš  podporovat ani regionální značení potravin. Pochopil jsem taky, že národní známku kvality Klasa mohou mít na sobě třeba zrovna německé džusy nebo salámy, rakouská vína a maďarské nebo italské pršuty.  Přitom zrovna v těchto zemích si tolik zakládají na své vlaječce na svých nejlepších potravinách a založili na tom  propojení cestovní ruchu s agroturistikou, lázeňstvím  a poznáváním tamních regionů.

Budeme zřejmě zase papežtější papeže a s vaničkou vylijeme dítě, jak se říká. Přitom ,jestli se nemýlím, právě Evropská unie  podporuje ve svých programech rozvoje venkova regionální odlišení ve značení potravin a vyčlenila na to i určité podpůrné prostředky. Že bychom šli svou vlastní cestou?

Snad jsem to pochopil špatně, říkal jsem si při odchodu ze Žofínského paláce a hned  volal kolegům, kteří také ministra s očekáváním novinek poslouchali. Měli bohužel stejný, neradostný dojem z jeho vystoupení .Že by nám tím Petr Ganadalovič chtěl vzkázat,abychom přestali organizovat  oceňování nejlepších regionálních potravin a dekorování regionálními značkami? Začala s tím jihomoravská a východočeská agrární komora, přidaly se další a dnes  už lze hovořit o krásné tradici  regionálních soutěží, které hned tak pane ministře neukončíme. Nebo jsem Vám přece jen špatně rozuměl? Bohužel  mi připadá, že právě toto ministrovo vystoupení jakoby zapadalo do kontextu toho, že nikdo z českých politiků zatím na výzvy  prezidenta agrární komory Jana Veleby, aby podporovali české potraviny, nezareagoval.

Jan Hajda
senátor a předseda Agrární komory Břeclav