- Agrární komora ČR
- APIC-AK
- Asociace soukromých zemědělců
- Český statistický úřad
- Evropská unie
- Min. pro místní rozvoj
- Min. zemědělství
- Min. životního prostředí
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Registr poradců Mze
- Sbírka zákonů
- Státní správa
- Státní zem. interv. fond
- ÚHÚL
- Vláda ČR
- Zemědělský svaz
- Zlínský kraj
- 12. září 2017:
Jurečka: Škody na plodinách kvůli suchu jsou až 7,7 miliardy Kč
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých ... více - 31. červenec 2017:
Zpráva SVS k výskytu moru prasat k 31.7.
"Počet nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínské ... více - 13. červen 2017:
SZIF přijal přes 30 tisíc Jednotných žádostí 2017
Státní zemědělský intervenční fond přináší s ... více
Evropská komise proti standardům obchodních řetězců
Evropská komise sestavuje pracovní skupinu, která má přezkoumat různé standardy kvality používané obchodníky v Evropě. Tyto standardy mají několik problematických aspektů. Nejenže jdou dále než předpisy EU, ale liší se v různých členských státech EU podle obchodních řetězců. Někdy stanovují kvalitativní požadavky na čerstvé produkty, především maximální limity reziduí (MRL) pro pesticidy v ovoci a zelenině.
Pokud jsou požadované hodnoty norem BRC, řetězců Tesco a Carefour nebo norem IFT či Global Gap nižší (dosahují hodnoty jen 80 až 30 % limitu Společenství), poškozuje to kredit Komise, protože to vypadá, že limity Společenství nejsou dostačující. Přitom MRL v předpisech ES jsou stanoveny na vědeckých základech a neplatí, že snížením limitu se potravina stane bezpečnější. Paradoxní např. je, že poté, co „zelení“ vyhodnotili hladinu pesticidů v řetězcích Aldi a Lidl jako o 30 % nižší než v jiných řetězcích, jmenovaným řetězcům svázali ruce, a ty byly dotlačeny ke snížení požadovaného limitu o 30 % pod limit ES.
Nezanedbatelné je, že i v případech, kdy jsou požadavky obchodních norem stejné jako požadavky Společenství, je vždy požadována separátní certifikace, což znamená vícenásobné náklady.
Obchodní normy také komplikují import ze třetích zemí - znamenají technickou překážku z hlediska WTO.
Na druhé straně platí názor, že obchodníci si jakožto soukromé subjekty mohou při nákupu zboží klást vlastní podmínky. Bezpochyby musí nastat problémy, pokud by orgány Společenství chtěly kontrolovat nákupní praktiky soukromých obchodníků.
EU Food Law, 2008, č. 338, s. 21
Zdroj: Agronavigátor, ÚZPI