Firma Unilever, výrobce rostlinných tuků Rama, Flora či Perla, s největší pravděpodobností opouští Českou republiku. Uvedl to v úterý server E15 s tím, že britsko-nizozemská firma opustí jak sídlo v Thámově ulici v Praze, tak svůj jediný výrobní závod v Nelahozevsi na Mělnicku. Společnost informaci nepotvrdila ani nevyvrátila.

Mluvčí Unileveru Andrea Jandová pouze sdělila, že vedení firmy ve středu oznámí podstatné změny v oblasti zaměstnanecké politiky. V Česku podnik zaměstnává kolem tisícovky lidí.

Server připomněl, že už v roce 2004 zrušil Unilever závod v Zábřehu na Moravě na Šumpersku. O místo tehdy přišlo zhruba 300 zaměstnanců. Výroba tatarky a majonéz či instantních potravin se přesunula právě do Nelahozevsi. Cílem bylo soustředit potravinovou výrobu do jedné lokality, a snížit tak výrobní náklady a zvýšit konkurenceschopnost na evropském trhu. Naopak produkce mýdel a kosmetiky se z Nelahozevsi přemístila do jiných provozů, hlavně v Evropě.

Nyní se závodě v Nelahozevsi vedle rostlinnných tuků vyrábí téměř celé portfolio značky Hellmann‘s. Mezi značky Unileveru patří i zubní pasty Signal, zmrzlina Algida, čaje Lipton, kosmetika Dove a další.

Unilever je jedním z největších světových dodavatelů rychloobrátkového zboží a působí ve více než sto zemích. Stejně jako další firmy z oboru se však potýká s krizí. V letošním druhém čtvrtletí se čistý zisk společnosti snížil o 17 procent na 758 milionů eur (zhruba 19,2 miliardy Kč). Pokles ziskovosti vedení firmy vysvětlilo poklesem marží právě kvůli krizi.

Tržby společnosti stouply od dubna do konce června o procento na 10,5 miliardy dolarů (asi 182,2 miliardy Kč) a objem prodeje se zvýšil o dvě procenta. Unilever zaznamenal mírný úspěch na americkém kontinentu, dařilo se mu ale hlavně v Asii a Africe. Naopak v západní Evropě jeho tržby klesly o více než pět procent.

Výsledky neformálního jednání Rady ministrů zemědělství a rybářství EU
 
Ve Švédském Växjő se v těchto dnech koná třídenní neformální jednání Rady ministrů zemědělství a rybářství EU, které má jako hlavní téma adaptace zemědělství na změny klimatu a boj s dopady těchto změn na agrární sektor. Jednání se zúčastní také český ministr Jakub Šebesta, který se na okraji Rady usilovně věnoval řešení současné tíživé situaci na trhu s mlékem. Výsledkem je dohoda a společný postup 18 členských zemí, včetně Česka, které navrhly řadu dodatečných opatření a přijaly společnou deklaraci.
V této souvislosti řekl ministr Šebesta, že „v návaznosti na naše úsilí na zasedání Rady v Bruselu minulý týden, kde jsme se vyslovili zásadně proti řešení, které by přeneslo další finanční břemeno na rozpočty členských zemí, s dopadem na konkurenceschopnost zemědělců, se nám podařilo pokračovat v jednání s dalšími členskými státy a završit ho společným prohlášením.“
 
Konkrétně se podařilo zmírnit ty požadavky členských států, zejména v oblasti státních podpor, které by vedly k výraznému narušení konkurenceschopnosti jednotlivých producentů a negativně ovlivnily hospodářskou soutěž v sektoru. Naopak, signatáři deklarace se shodli na potřebě zdůraznit Komisi naléhavou potřebu zavést celoevropsky rovnocenné řešení po všechny zemědělce. Navrhují proto kromě jiného především posílit podporu investic na modernizaci odvětví mléka, podporu inovací, diverzifikaci a další výzkum přímo prostřednictvím zemědělských podniků, což by vedlo k posílení postavení prvovýrobců, dále navrhují podpořit vytvoření marketingových strategií vedoucích k rozpouštění nadměrných zásob na trhu tak, aby se předešlo dalším prudkým výkyvům cen. V neposlední řadě členské státy požadují podpořit transparentnost a informovanost spotřebitelů v tržním řetězci ve smyslu lepšího označování původu produktů.
 
Pod zmíněnou deklaraci, která by měla přispět k zavedení účinných opatření na boj s krizí v mléčném sektoru se podepsali zástupci Belgie, Bulharska, Německa, Estonska, Irska, Francie, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Rakouska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska, Finska, Španělska a České republiky.
 
Hugo Roldán, ředitel odboru komunikace MZe