Statistika tak vyvrací slova nejvýznamnějšího podnikatele v oboru, majitele Agrofertu Andreje Babiše.

Zapřísáhlý odpůrce Evropské unie a člověk, jehož firmy kontrolují tuzemský trh s masem, řekl, že země EU ničí české potravináře dovozem svých produktů. Přitom kdyby český hygienik přišel do španělského nebo italského masokombinátu, nechal by ho zavřít prohlásil Babiš.

Ještě jeden paradox odhalují přesné statistiky. Žehrání na zahraniční konkurenci, která dováží do Česka maso a ničí tak tuzemské producenty, je pláčem nad špatným hrobem.

Největšími dovozci masa nejsou zahraniční obchodní řetězce, ale čeští obchodníci. Nejsou to přitom nové údaje, jde o dlouhodobý trend.

Čtěte také:Mlékaři si polepší o 150 mil. korun. Na účet Bruselu»
Obrazem: Mléko je za babku, zemědělci ho lijí do kanálů»
 

Již zhruba před třemi roky vyšlo v kauze dovozů masa do sítě Interspar najevo, že mezi pěti největšími dovozci masa byly tuzemské společnosti Animalco a Masný průmysl Krásno a mezi 15 největšími dovozci byly jen dva zahraniční obchodní řetězce. Zbytek tvořily tuzemské firmy, včetně domácích masokombinátů.

Podle celních statistik, které zaznamenávají jako nejnovější údaje fakta z loňského roku, figuruje mezi deseti největšími dovozci masa pět tuzemských potravinářských a obchodních společností.

Masa za miliardy
V první desítce dovozců třikrát figuruje opět Animalco (podle zemí, odkud maso dováží), dvakrát Masný průmysl Krásno a jednou Masokombinát Plzeň.

Tyto tři firmy dohromady dovezly do Česka celkem 64 109 tun masa za téměř 2,9 miliardy korun.

Největším dovozcem masa do ČR byla v loňském roce společnost Tönnies Fleisch CZ. I to je tuzemská firma, jde ale o dceřinnou společnost stejnojmenné německé firmy, která jí také ze 70 procent vlastní.

FotogalerieZabijačka v Českém ráji. Tradice, nebo týrání?
další fotografie »

Z obchodních řetězců byl loni největším dovozcem masa Kaufland (celkově druhý) a Ahold (celkově třetí), Tesco skončilo podle množství dovezeného masa až 13.

Zemědělci si často stěžují, že bojují na trhu s konkurencí, kterou u ní doma masivně podporuje stát.

I v Česku však zemědělce i potravinářské podniky stát podporuje. Například chovatelé prasat získali loni 60 milionů korun na dotacích, 33 milionů jako příspěvek na pojištění proti nákazám a devět milionů korun na úhradu veterinárních vyšetření. Chovatelé skotu zase berou podporu na jednotlivá zvířata. Potravinářské podniky pak dostaly od doby vstupu do EU do loňského roku 1,052 miliardy korun na investice do nových technologií.

Odkud nemoc přišla
Podle šéfa Českého svazu zpracovatelů masa Jana Kytiny však zahraniční konkurence má výhody, které tuzemské firmy nemají. „Například příspěvky na likvidaci rizikového materiálu v revenci nemoci šílených krav (BSE), veterinární prohlídky nebo třeba skutečnost, že ČR stále patří mezi země, která není v kategorii nejbezpečnějších států z pohledu BSE, ačkoli tato nemoc k nám přišla ze zemí původní patnáctky," podotýká Katina.

Tuzemské masokombináty jsou přitom podle jeho slov technologicky na vyšší úrovni než je průměr EU. Důvodem je právě nedávný vstup do EU, díky kterému museli všichni zpracovatelé investovat do splnění evropských kritérií. "Jen v období těsně před vstupem to bylo asi pět miliard korun," řekl Katina.

Bilanci obchodu s masem má Česko dlouhodobě negativní: víc doveze než vyveze. V loňském roce činil deficit obchodu s masem 12,2 miliardy korun, z toho obchod s masem se zeměmi EU skončil ztrátou ve výši 10,45 miliardy korun. V propadu byl zejména obchod s Německem, a to ve výši 5,14 miliardy korun.