Výrazněji poklesla spotřeba potravin živočišného původu, a to o 2,5 procenta, naproti tomu jen mírně nižší, o 0,3 procenta byla vloni spotřeba rostlinných potravin. Uvádí se to ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2010, tzv Zelené zprávě ministerstva zemědělství, kterou má Agroweb k dispozici.
 

Celková spotřeba potravin u nás vyjádřená ve stálých cenách podle kvalifikovaného odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se v roce 2010 meziročně snížila o 1,6 procenta.
Tomuto trendu podle zprávy do značné míry odpovídá i vývoj příjmů a výdajů domácností, jejichž čisté peněžní příjmy se sice zvýšily o 2,1 procenta, ale proti trendu do roku 2008 bylo zvýšení příjmů, tak jako v roce 2009, nesrovnatelně nižší.

Méně drůbežího masa

I v loňském roce se celková spotřeba masa a masných výrobků opět mírně snížila, a to o 3,6 procenta, přitom spotřebitelská cena těchto produktů byla loni mírně nižší. K nejvyššímu poklesu spotřeby došlo u drůbeže, loni jsme jí v průměru spotřebovali 21,5 kilogramu na obyvatele za rok (kg/obyv./rok), což bylo o 13,3 procenta méně než v předchozím roce. Naopak spotřeba vepřového masa se mírně zvýšila, zhruba o procento, na 41,3 kg/obyv./rok. Spotřeba hovězího masa stagnovala i při poklesu spotřebitelských cen na úrovni 9,4 kg/obyv./rok.
V celkové spotřebě masa celkem patříme mezi země Evropské unie s nižší spotřebou. Podobnou spotřebu vepřového masa jako ČR mělo v roce 2008 Nizozemsko (41,0 kg/obyv./rok). Nejnižší spotřebu vykazovaly Bulharsko (21,0 kg/obyv./rok), nejvyšší Kypr (72,0 kg/obyv./rok). Se spotřebou hovězího a telecího masa jsme také pod průměrem spotřeby zemí EU. Obdobnou spotřebu mělo Rumunsko (11,0 kg/obyv./rok), nejvyšší spotřeba byla evidována v Lucembursku (30,0 kg/obyv./rok) a ve Francii (26,0 kg/obyv./rok). Nadprůměrní jsme však stále ve spotřebě drůbeže, které sníme obdobně jako Francouzi kolem 25,0 kg/obyv./rok, přičemž nejvyšší spotřebu vykazoval Kypr (45,0 kg/obyv./rok), naopak nejnižší Lucembursko (15,0 kg/obyv./rok).
Spotřeba mléka a mléčných výrobků u nás meziročně při zvýšení spotřebitelských cen všech druhů mléčných výrobků snížila o 2,3 procenta. Klesla spotřeba téměř všech mléčných výrobků, nejvíce ale mléčných konzerv, tavených sýrů a konzumního mléka.
U potravinové skupiny tuky došlo podle Zprávy k nepatrnému snížení spotřeby másla, spotřeba sádla se mírně zvýšila a výrazně vzrostla spotřeba rostlinných jedlých tuků a olejů. Rostlinné jedlé tuky a oleje jsou jednou z mála komodit, kde spotřeba v roce 2010 vzrostla. Spotřeba tuků reagovala do značné míry na vývoj cen, protože spotřebitelské ceny másla výrazně stouply, avšak ceny rostlinných tuků a olejů poklesly.

Rozhoduje koupěschopnost

Tuzemská spotřeba výrobků z obilovin a vajec loni mírně klesla na 106,6 resp. 12,8 kg/obyv./rok, i když se spotřebitelská cena těchto výrobků snížila. Vzrostla spotřeba zeleniny na 82,5 kg/obyv./rok a současně se zvýšila její spotřebitelská cena, naopak spotřeba ovoce mírného pásma a brambor při zvýšení spotřebitelských cen klesla na 55 resp 61 kg/obyv./rok.
Podle Zprávy je tedy zřejmé, že spotřebitelská cena konkrétního výrobku má na spotřebu menší vliv než cena výrobků substitučních, avšak na spotřebu působí především vývoj koupěschopné poptávky.
I přes dopady ekonomické krize nedošlo v letech 2009 a 2010 v domácnostech k poklesu nominálních příjmů, ale pouze k významnému snížení tempa jejich růstu. Z hlediska nominálních výdajů domácností v České republice za jednotlivé potravinové skupiny jsou nejvyšší výdaje za maso a masné výrobky, dále za pekárenské výrobky a za mléko a mléčné výrobky. V roce 2009 snížily domácnosti meziročně výdaje za nákup u poloviny sledovaných potravin; nejrazantnější snížení se týkalo výdajů za konzumní mléko (o 18 %), pekárenské výrobky (o 5,5 %) a tuky a oleje (o 4,5 %). Příčinou tohoto vývoje byl výrazný meziroční pokles spotřebitelských cen výše uvedených potravinových skupin (mléka o 15 %, pekárenských výrobků o 10 %, tuků a olejů o 5 %). Na druhé straně v domácnostech vzrostla vydání zejména za ryby, drůbež a za ostatní maso, a to na základě významného zvýšení jejich spotřeby; přičemž u ryb a ostatního masa se mírně zvýšily i spotřebitelské ceny.
V rámci domácností vykazují nejvyšší výdaje za potraviny (s výjimkou mléčných výrobků) domácnosti důchodců. Tyto domácnosti mají nejvyšší hmotnou spotřebu potravin a naopak vykazují nejnižší výdaje za veřejné stravování. Nejméně finančních prostředků za většinu potravinových skupin vydávají domácnosti nezaměstnaných: tyto domácnosti nakupují potraviny – společně s domácnostmi důchodců – za nejnižší průměrné ceny.