"Nejčastější prohřešky (obchodních řetězců) spočívaly v chybějícím označení výrobku v češtině, prodeji výrobků po době minimální trvanlivosti či po uplynutí doby použitelnosti. Časté byly také poškozené nebo nefunkční obaly," řekl novinářům ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta.

Mluvčí společnosti Ahold Czech Republic Kateřina Černá řekla, že výsledky kontrol v prodejnách Albert a Hypernova nedopadly výrazně hůře než v ostatních řetězcích. "Z 1020 provedených kontrol (SZPI) v Aholdu bylo pouze 8,4 procenta negativních. Z celkového počtu všech provedených inspekcí bylo negativních 7,6 procenta. Z toho vyplývá, že výsledky kontrol ve všech řetězcích jsou podobné," uvedla Černá.

Druhým nejvíce pokutovaným obchodním řetězcem ze strany SZPI byla v loňském roce se sankcemi téměř za dva miliony korun společnost Julius Meinl (31 správních řízení). Třetí místo patřilo obchodnímu řetězci Carrefour, který v 36 správních řízeních dostal pokuty za 1,8 milionu korun.

Pokuty loni rozdávala obchodníkům také Státní veterinární správa (SVS). Deseti obchodním řetězcům SVS za různé prohřešky proti zákonům uložila sankce za celkem 1,6 milionu korun. Nejvyšší pokutu loni od SVS dostala společnost Carrefour, a to 615.000 korun.

Ministr zemědělství Jan Mládek připomněl, že kontroly loni na podzim odhalily v několika velkoprodejnách manipulaci s dobou trvanlivosti a další nedostatky, včetně prodeje prošlých potravin a zkaženého masa. Proto podle něj byly zejména před vánočními svátky provedeny v obchodech mimořádné kontrolní akce.

"Lze říci, že došlo ke zlepšení situace a obchodní řetězce se pod tlakem kontrol snaží zlepšovat hygienické zázemí a zacházení s potravinami. Od propuknutí skandálu s oživováním potravin inspekce tak hrubé a rozsáhlé porušení zákona nezaznamenaly," uvedl.

Dodal, že obchodní řetězce však stále mají problémy s dodržováním zákonů. "Jako příklad mohou uvést prosincový odběr masných, mléčných a rybích výrobků v berounském Lidlu. Celkem bylo odebráno 53 vzorků, z nichž 22 nevyhovělo. Nyní se zpracovávají podklady pro správní řízení s touto firmou," podotkl Mládek.

Loňské aféry s prodejem prošlých potravin mají podle něj příčinu hlavně v systému odměňování pracovníků obchodních řetězců, který motivoval zaměstnance k tomu, aby co nejvíce snižovali ztráty. "Jsem velmi rád, že firmy začínají pracovat na tom, aby zejména střední management neměl motivaci páchat tyto minimálně přestupky," dodal Mládek.

SZPI loni v obchodních řetězcích provedla 5902 kontrol, z toho na společnost Ahold Czech Republic jich připadlo 1020. Druhým nejčastěji kontrolovaným obchodním řetězcem byla s 392 kontrolami síť hypermarketů Kaufland.

Kontrol České obchodní inspekce v obchodních řetězcích bylo v loňském roce 3662, přičemž na různé prohřešky proti zákonům inspektoři přišli v 935 provozovnách. ČOI loni s obchodními řetězci zahájila 393 správních řízení, ve kterých zatím uložila pokuty za 5,7 milionu korun.

Kontrolní činnost v obchodní síti zintenzivnila i státní veterinární správa. „Postupně budeme kontrovat všechny řetězce a stejně tak i malé prodejny. Zatím jak zjišťujeme nedošlo k závažným porušením zdravotních záležitostí, ale jsou zde prohřešky proti legislativě,“ řekl Milan Malena, ústřední ředitel SVS. Uvedl i několik přestupků, které se opakují. Je to například větší výskyt soli u dovážených. U trvanlivých salámů je zase mnohdy vyšší podíl vody. „Tím lze počítat s rychlejším kažením těchto výrobků,“ uvedl Malena. Do třetice upozornil na větší množství méně hodnotné suroviny ve výrobcích, kde tomu tak nemělo být. Je to z důvodu tlaku na ceny. Dále Malena hovořil o dohledatelnosti suroviny z jatečných zvířat. Podle něj není problém u velkých zpracovatelů dohledat z jakého kusu bylo maso. Je tam drahá technika na značení masa a všude jsou veterináři jako kontrolní článek. Určité problémy mohou být u malých zpracovatelů, kde nákladná technika na značení chybí. „Může se v takovýchto případech stát, že se potřebné dokumenty nedostanou do obchodu se zbožím,“ řekl Malena. Na vysoké škole veterinární v Brně jsou ale takové laboratorní přístroje a možnost testů, že v případě pochybnosti o jaký šlo kus se dá i toto zjistit. Více se také zřejmě budou zejména z pohledu veterinářů kontrolovat výrobny u supermarketů. Zatímco podle Jakuba Šebesty se inspektoři nesetkali s přestupky typu „zamíchání zbylého majonézového salátu z předchozího dne do nově vyrobeného“, a berou to jen jako označení „jedna paní povídala“, veterináři kritizují prodej rozkrájených masných výrobků z předchozího dne, což zákon nepřipouští. Také jsou velmi přísní pokud jde o rozmrazování masa a jeho prodej. Zjistilo se, že se do výrobků zpracovávalo takovéto maso s procházející dobou spotřeby, což je také nepřípustné.

Stát chce kvůli výsledkům kontrol zvýšit pokuty pro nepoctivé obchodníky až na 50 milionů korun. Nyní obchodníkům za porušení zákona o ochraně spotřebitele hrozí maximálně milionová pokuta. U prohřešků proti zákonu o potravinách je maximální sankce tři miliony korun. Novelu zákona o ochraně spotřebitele, která by měla pokuty zvýšit, projedná ve druhém čtení sněmovna.

Kvůli prodeji prošlých potravin již padla první obvinění. Policie navrhla státnímu zástupci, aby obžaloval a postavil před soud tři pracovníky řetězce Julius Meinl v Českých Budějovicích. Policie je na podzim obvinila za ohrožení zdraví závadnými potravinami, protože prý nařizovali personálu českobudějovického supermarketu vracet do prodeje prošlé uzeniny a sýry. Hrozí jim peněžitý trest nebo dva roky vězení.

Policie od loňského listopadu prověřuje také aféru kolem pochybné kvality masných výrobků prodávaných v hypermarketu Hypernova v pražských Nových Butovicích. Vyšetřování stále pokračuje, žádné obvinění dosud nepadlo. Policie nyní zajišťuje důkazy.