Domácí ekologičtí zemědělci jsou stále disciplinovanější při dodržování stanovených pravidel pro ekofarmaření. Zjištěných prohřešků ubývá, uvedl dnes ředitel Kontroly ekologického zemědělství (KEZ) Milan Berka. V roce 2001, kdy začal platit zákon o ekologickém zemědělství, podle něj byly zjištěny prohřešky zhruba u 30 procent ekofarmářů. Loni to bylo pod deseti procenty a letos je to opět méně, řekl Berka. Šlo například o chyby v dokladech.

KEZ byla do loňského roku hlavní kontrolní autoritou, která na ekozemědělce dohlížela. Letos přibyly další dvě organizace - ABCERT a Biokont CZ. Ekofarmář, který kontrolu platí, si tak od letoška může vybrat. Podrobení se prověrce je pro něj podmínkou pro udělení dotací. Kontrolováni jsou i zpracovatelé a distributoři biopotravin.

Například KEZ je povinen u každého klienta provést jednou ročně řádnou ohlášenou kontrolu a dále může dělat kontroly neohlášené. Vydává také certifikáty biokvality na produkty, u kterých o to hospodář projeví zájem. Takový výrobek pak může nést označení bio. Při porušení podmínek může kontrolní organizace certifikát odebrat. Nemůže udělit pokutu, ale má možnost dát podnět ministerstvu zemědělství pro zahájení správního řízení. Postihem pak může být pro farmáře krácení dotací, pro zpracovatele či distributory pak pokuty až ve statisících, například za neoprávněné použití značky bio.

V Česku je v ekologickém zemědělství obhospodařováno zhruba šest procent zemědělské půdy, což je nad průměrem EU. Loni činila výměra 255.000 hektarů. Poprvé po mnoha letech ale meziročně mírně klesla. Ekofarem bylo loni 829 proti 654 v roce 2001.

Zájem tuzemských spotřebitelů o biopotraviny roste. Zatímco v roce 2002 za ně utratili kolem 150 milionů korun, loni už to bylo 350 milionů. Přesto je podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin nízký a představuje méně než procenta. Podle odborníků by biopotraviny a ekozemědělství potřebovaly silnější propagaci, protože celkové povědomí o nich je stále nízké. Problémem je také nedostatek zpracovatelských kapacit. Část biosurovin jde pak z Česka na export, na druhou stranu do ČR míří hotové biovýrobky zejména ze západní Evropy.

Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Do výsledných výrobků - biopotravin - se nepřidávají umělé přídatné látky, nesmějí se používat geneticky modifikované organismy.

KEZ byla založena jako obecně prospěšná společnost v roce 1999 Svazem producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO, Nadačním fondem pro ekologické zemědělství FOA a Spolkem poradců ekologického zemědělství EPOS