V ekologickém zemědělství se ke konci loňského roku chovalo 68.000 kusů skotu a telat, asi 24.000 ovcí, 3100 prasat a necelých 3000 kusů drůbeže.Podpory ekologického zemědělství by měly v letech 2007 až 2013 představovat v průměru kolem půl miliardy korun ročně, zatímco v posledních letech je to zhruba 300 milionů. Na tiskové konferenci k zahájení akce Září - Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství to prohlásil ministr zemědělství Jan Mládek. Například dotace na hektar luk a pastvin v ekologickém zemědělství se má od roku 2007 zvýšit na 2650 korun z dosavadních 1100 korun. Pro ornou půdu se počítá se sazbou 4620 korun na hektar proti současné úrovni 3520 korun. Sady a vinice obhospodařované ekologicky mají mít více než dvojnásobnou dotaci 25.285 korun na hektar. Plochy ekologického zemědělství v Česku loni poprvé od roku 1995 klesly, a to o 8300 hektarů na 255.000 hektarů. Mírně se snížil i počet ekofarem, o sedm na 829. Letos by měly plochy opět vzrůst, a přibýt by mělo také asi 80 až 90 farem, uvedl předseda Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Zdeněk Perlinger. Ekologické zemědělství představuje v tuzemsku kolem šesti procent zemědělské půdy, což je podíl nad průměrem EU. Cílem je podle MZe dosáhnout desetiprocentního podílu v roce 2010. Napomoci tomu mají i rostoucí podpory, k jejichž vzestupu přispěl vstup do EU. Podle některých odborníků ale může být splnění uvedeného cíle vzhledem k loňskému vývoji problematické. V tuzemském ekozemědělství převládaly ke konci loňského roku louky a pastviny o výměře zhruba 210.000 hektarů. Plocha orné půdy se loni zvětšila zhruba o 1000 hektarů na 20.800 hektarů. Dále jsou v systému sady a vinice a také tzv. ostatní plochy. Podle dostupných údajů se loni na světě obdělávalo ekologicky 31 milionů hektarů půdy, což je meziroční nárůst o pět milionů hektarů. Největšího vzestupu za poslední rok dosáhla Čína s certifikací téměř tří milionů hektarů pastvin. Podle objemu ploch vede Austrálie s 12,1 milionu hektarů, následují Čína (3,5 mil. ha) a Argentina (2,8 mil. ha).