Jak by měla cukrovka v budoucnu vypadat, aby mohla lépe konkurovat cukrové třtině? Výnos cukru lze výrazně zvýšit, jestliže se prodlouží doba pěstování ze sedmi až osmi na dvanáct až čtrnáct měsíců – tedy v září výsev a následující podzim sklizeň. Tato ozimá cukrovka přináší řadu předností:

• výrazně vyšší výnosový potenciál;
• o jeden až dva měsíce dřívější zahájení kampaně na základě dřívější technologické zralosti bulev, proto delší kampaň a nižší náklady na zpracování;
• lepší využití živin a lepší ochrana proti erozi v důsledku pokryvu půdy přes zimu.

Předpokladem úspěšného pěstování jsou však zimovzdorné odrůdy, které jsou zároveň odolné i vůči vybíhání. Ozimá cukrovka byla vyšlechtěna z cukrovky, která se pěstuje v jižní Itálii nebo na jihu Španělska. Její adaptace na klimatické podmínky severozápadní Evropy je střednědobě možná. Přesto je riziko, co se týče odolnosti vůči zimě a vybíhání, vyšší. Problematická zůstává především odolnost proti tvorbě vyběhlic, která by mohla v extrémních případech náklady a riziko produkce semen neúměrně zvýšit.

Řešení těchto rozporů nabízejí genové technologie. Existují dvě možnosti:

• Pěstování speciální cukrovky, která nevybíhá a nekvete. Pro produkci semen takových odrůd by musel být aktivován genový spínač (např. chemickým postřikem), který vyvolává tvorbu výhonů.
• Pěstování dvouleté cukrovky, která normálně v druhém roce pěstování po vernalizaci vytváří výhony, kvete a produkuje semena. Pro produkci cukru je však potřeba tvorbu výhonů potlačit.

U obou možností spočívá genetická změna v inaktivaci genového spínače (promotéru), který kontroluje vybíhání a kvetení. Gen pro tvorbu výhonů poskytuje jednoletá, planě rostoucí řepa. Tento gen je v současné době identifikován v Institutu šlechtění rostlin v německém Kielu. Potlačení tvorby výhonů kontroluje několik genů. Zde je však komplikované nalézt spolehlivé řešení. Současně musí být selekcí zvýšena tolerance vůči mrazu.

Němečtí odborníci ze společnosti Strube-Dieckmann a z univerzity v Kielu odhadují, že náklady na vývoj ozimé cukrovky s využitím genových technologií až po její uvedení na trh přesáhnou 20 mil. EUR. Na výzkumu se v současné době podílí řada šlechtitelů cukrovky, vědců a pracovníků cukrovarnického průmyslu, jejichž cílem je během příštích šesti až osmi let představit prototyp ozimé cukrovky.

Top Agrar, 2006, č. 5, s.