Plocha GMO kukuřice vzrostla meziročně čtyřnásobně

Plocha s geneticky modifikovanou kukuřicí se letos zvýšila ve srovnání s loňským rokem čtyřnásobně na 1070 hektarů. Z celkové plochy činí geneticky upravená odrůda k 7. červenci zhruba 0,4 procenta z celkové rozlohy kukuřice pěstované letos v ČR na zeleno, siláž a zrno. Geneticky upravenou kukuřici pěstuje 57 zemědělských podniků a soukromých farmářů na výměře od deseti arů po desítky hektarů. Informovala o tom organizace Greenpeace.

Podle dřívějších odhadů se očekával meziročně větší nárůst ploch, měl se zvýšit až na desetinásobek loňské výměry, kdy bylo GMO kukuřici věnováno 270 hektarů. Ministerstvo zemědělství bude mít podle mluvčího Hugo Roldána přesné údaje na základě hlášení zemědělských agentur příští týden. Odhadl plochy GMO kukuřice na 1000 až 1500 hektarů.
Podle Greenpeace menší nárůst ploch, než se předpokládalo, má řadu důvodů. Poukázali na společnou hodnotící studii pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a ministerstva zemědělství, kteří oslovili loňské pěstitele geneticky modifikované kukuřice. Vyplývá z ní, že má pěstování této plodiny mnoho záporných stránek, uvedla organizace. Kromě zvýšené administrativy a povinnosti dodržovat stanovená pravidla je prý nevýhodou vysoká cena osiva, ale i omezené uplatnění produkce na trhu. Řada odběratelů podle Greenpeace totiž požaduje, stejně jako jinde v Evropě, certifikát o tom, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena geneticky modifikovanou kukuřicí.
Zastánci GMO argumentují tím, že tyto plodiny farmářům zvyšují produktivitu a výnos z hektaru a šetří náklady, například na ochranu rostlin proti škůdcům. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se proto jejich plochy budou dál zvětšovat. Evropa včetně ČR je konzervativní a vůči světu v biotechnologiích zaostává, míní. Podle MZe se loni Česko řadilo výměrou geneticky upravené kukuřice na páté místo v Evropské unii. S plochou asi 50 tisíc hektarů drželo prvenství Španělsko. Následovalo Portugalsko, kde upravená kukuřice zaujímala přibližně 750 hektarů, Francie s 500 hektary a Německo s 360 hektary. Pěstovat lze v EU pouze modifikované plodiny, které byly unií schváleny. Produkce se řídí zvláštními pravidly.